Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Původ měkkýší fauny střední Evropy

 |  9. 7. 2015
 |  Vesmír 94, 432, 2015/7
 |  Seriál: Vojen Ložek, 4. díl (PředchozíNásledující)

Vesmír věnovaný narozeninám Vojena Ložka prostě nemůže neobsahovat článek o kvartérních šnecích. Zlí jazykové tvrdí, že v Ložkově areálu stejně každý malakozoolog u kvartérních šneků skončí, a asi je na tom něco pravdy. O holocénu, období po poslední době ledové, toho víme nejvíce. Jeho přírodu nejen studujeme, ale žijeme v ní a aktivně ji přetváříme. Nikde na světě nemají o holocenních měkkýších tolik údajů jako my na území bývalého Československa, a to právě díky celoživotní práci jubilanta. Vždyť 1856 fosiliferních vrstev neboli holocenních měkkýších společenstev ve 239 holocenních sukcesích – to už je opravdu něco. Pro srovnání – v severní Francii a jižní Anglii, tedy hned v dalších nejlépe prozkoumaných částech Evropy, nepřekročí počet holocenních sukcesí dvě desítky.

Proč studovat holocenní měkkýše?

Co je vůbec zajímavého na proměně měkkýších společenstev od poslední ledové doby po současnost? Z pohledu faunistického a ochranářského je poučné posoudit současné rozšíření měkkýšů z perspektivy delšího časového období. Společenstva, která se dnes jeví jako přirozená a často jsou dokonce chráněna, mohou mít za sebou mnohem pestřejší a komplikovanější minulost, než naznačuje současný stav. Minulost může odhalit skryté důvody přítomnosti či nepřítomnosti určitých druhů na určité lokalitě a získat mnohem reálnější pohled na místní druhovou bohatost. Známe-li vývoj místa, můžeme mnohem lépe vyhodnotit ochranářskou cenu určitého druhu či společenstva a rozhodnout se pro optimální ochranná opatření.

Z ekologického pohledu je zajímavé sledovat zastoupení konkrétního druhu v jednotlivých společenstvech postglaciálních sukcesí. Získáme tak obraz o stabilitě, respektive posunu ekologické niky druhu. Vycházíme z předpokladu, že nároky společenstva mnoha druhů se celkově nemění. Proto je třeba sledovat případné anomálie v zastoupení jednotlivých druhů ve společenstvech charakteristických pro určité biotopy. Další význam studia měkkýší sukcese v holocénu spočívá ve využití této skupiny jako modelu pro rekonstrukci přirozeného vývoje krajiny i vývoje krajiny ovlivněné člověkem. Je-li složení společenstva v čase stabilní, pomůže nám velmi přesně stanovit

Nyní vidíte 23 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie

O autorovi

Lucie Juřičková

Doc. RNDr. Lucie Juřičková, Ph.D., (*1967) vystudovala Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Na katedře zoologie téže fakulty se zabývá recentní i kvartérní malakozoologií.

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes s podporou

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...