Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

„Ptáci na Havlově“ od Veleslava Wahla

 |  10. 4. 2008
 |  Vesmír 87, 266, 2008/4

Když jsem sestavoval seznam jmen, která by měla být zahrnuta do biografií ornitologů žijících na území ČR (Ornitologové České republiky, MOS, Přerov 1999), samozřejmě mezi nimi nemohlo chybět jméno Veleslava Wahla. V letech 1937–1946 je v české ornitologické bibliografii evidováno čtyřiadvacet jeho publikací, mezi nimi pak zejména kniha „Pražské ptactvo“, vydaná v krátké době dvakrát (v letech 1944 a 1945). O této knize psal již Josef Chalupský (Vesmír 74, 708, 1995/12). Sám jsem si ji koupil a ocenil její mimořádné kvality ihned po vydání. Osobně jsem autora neznal – s pražskou ornitologií, a zejména s panem docentem Waltrem Černým, který se „Slávkem“ občas jezdil do přírody (jak svědčí zejména zápisy v jeho kartotéce), jsem navázal kontakt až r. 1955. Když v padesátých letech vyšly v časopise Der zoologi sche Garten (viz Neue Folge 18, 57, 1951 a 21, 274–282, 1956, vydávané v tehdejší NDR) dvě Wahlovy práce – o délce života vlaštovky a o hustotě ptačí populace v pražské zoologické zahradě – domníval jsem se dokonce, že Wahl žije. Byl to však omyl jak můj, tak zřejmě redakce východoněmeckého časopisu, do které asi zpráva o „velezrádném“ osudu Veleslava Wahla nedosáhla. Mně pak pan doc. W. Černý dostatečně ozřejmil jak úděl Wahlův, tak – později – i osud Ing. Otakara Kokeše, který se v padesátých letech stal další obětí. S O. Kokešem jsme později sestavovali českou ornitologickou bibliografii a díl s citacemi Wahlových prací vyšel v roce 1982; to však zřejmě jméno Wahl již vypadlo z paměti sestavovatelů seznamu libri prohibiti.

O osudu Veleslava Wahla psal v citovaném článku Josef Chalupský a úvahu k němu připsal v úvodníku „Lidé dobří a špatní“ Ivan M. Havel (Vesmír 74, 663, 1995/12), který se znal se „Slávkem“ Wahlem osobně. Proto jen opakování základních dat: Veleslav Wahl se narodil v pražské právnické rodině 15. 5. 1922. Když byli za heydrichiády popraveni jeho otec i strýc, zapojil se aktivně do protinacistického odboje. Po válce byl vyznamenán mj. Československým válečným křížem 1939 a stal se nejmladším členem České národní rady. Po r. 1948 byl zatčen za organizování protikomunistického odboje a 16. 6. 1950 popraven. Dne 28. října 1995 byl vyznamenán in memoriam Řádem bílého lva – občanské skupiny II. třídy. Jeho manželka Táňa strávila 12 let v žaláři a po r. 1968 emigrovala do USA, kde nedávno zemřela.

Co však zůstalo po Veleslavu Wahlovi mimo odborné publikace, jsou jím ručně malované akvarely „Ptáci na Havlově“. O „knihách“ s Wahlovými obrazy se zmiňuje Ivan Havel ve svém komentáři k článku J. Chalupského. Nějak jsem tuto zmínku přehlédl, ale všechny cesty vedou do Říma, a tak jsem nyní měl možnost knihy vidět. Jejich věnování zní: „Milostivé paní, Vénovi a dětem. Slávek Wahl. 18. X. 1943.“ Tedy rodině Havlově, za nimiž na Havlov u Tišnova Wahlovi za války jezdili. Obrazy 65 ptačích druhů jsou ve dvou v plátně vázaných „knihách“ o velikosti 18 × 21 cm. V prvním svazku je 34, v druhém 31 druhů. Obrazy jsou odděleny poloprůhlednými listy, na nichž je pořadové číslo a jméno ptáka, každý svazek je ukončen obsahem. V celé úpravě je patrná neobyčejná pečlivost.

Výtvarná úroveň obrazů – jak je vidět i z ukázek – není srovnatelná například s ilustracemi v současných terénních ornitologických příručkách. Co je však mohlo činit pro zájemce o ptactvo v tehdejší době cenným, je barevné zobrazení všech druhů vyskytujících se běžně v podhorské krajině Tišnovska. Vždyť pro naši generaci až do poloviny padesátých let existovala jako jediný zdroj informací pro terénní určování ptáků příručka dr. Josefa Jirsíka „Jak poznám naše ptáky v přírodě“ bez jakýchkoliv barevných obrazů. Přitom Wahlovy obrazy jsou většinou determinačně zcela výstižné a zřejmou výhodou je omezení na běžně se vyskytující druhy.

Právě z výběru druhů, se kterými se Wahl tehdy na Tišnovsku setkal, je možné vyvodit několik zajímavostí. Přirozeně v podhorské krajině zcela chybějí vodní ptáci, kromě konipasa horského, který hnízdí na nedaleké říčce Loučce. Dnes by však Wahl patrně nikde v okolí nezjistil skřivana lesního a bělořita, určitě ne strnada zahradního, jen náhodně by se setkal s ostřížem nebo včelojedem. Křepelku by po mnoha letech asi již opět mohl zaslechnout. Zda by nalezl dodnes „strakapůdy“ malého a prostředního, není jisté. Již v roce 1944 J. Jirsík (Naše sovy etc., Unie Praha) uvedl Wahlova tehdejší sdělení z Havlova u obou druhů v konkrétním soupisu dosud známých lokalit. Zejména hnízdění strakapouda prostředního není dnes odtud známé, avšak obraz Wahlův, pokud je malován na Havlově, by jeho identifikaci potvrzoval. Zajímavé je rovněž uvedení spíše horských druhů ptáků, kteří nehnízdívají v této oblasti každoročně: hýla, čížka a křivky. Otázkou je i uvedení drozda kvíčaly, který během 20. století výrazně měnil rozšíření. Všechny čtyři druhy jsou však v území mnohem pravidelnější na průtazích nebo v zimě.

Wahlovy „Ptáky na Havlově“ nemusíme řadit do vědeckých bibliografií. Přinášejí však zajímavé svědectví o člověku, který by se zřejmě v druhé polovině 20. století stal vůdčí osobností české vědecké ornitologie – nebýt doby, která nemilosrdně zničila jeho samotného i mnoho dalších ornitologů. Svědčí o tom dostatečně kniha E. Nowaka „Wissenschaftler in turbulenten Zeiten“ (viz recenzi ve Vesmíru 84, 419, 2005/7), kde je osud Wahlův zmíněn. Z dalších vědních odvětví bohužel zatím podobné zprávy chybějí.

Obrázky

Letos uplyne 58 let od smrti Veleslava Wahla. V době popravy mu bylo pouhých 28 let (*15. května 1922, †16. června 1950). Byl odsouzen komunistickou justicí za „souhlas s ustavením protistátní organizace […] a řízení činnosti této organizace“. Zasvěcená vzpomínka o Wahlovi vyšla z pera M. Maredy, který je také opatrovatelem Wahlovy závěti i dopisu na rozloučenou. Podrobnější informace viz text Josefa Chalupského „Pražské ptactvo“ Veleslava Wahla, Vesmír 74, 708, 1995/12.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ornitologie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Karel Hudec

Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc., (*1927) vystudoval Přírodovědeckou fakultu MU v Brně. Pracoval v Ústavu pro výzkum obratlovců a v Ústavu systematické a ekologické biologie ČSAV. Zabývá se ekologickou ornitologií. Působí v Ekologickém institutu a v Nadaci Veronica, jejímž cílem je podporovat šetrný vztah k přírodě. Je hlavním autorem trojdílné publikace „Ptáci“ z řady Fauna ČR a SROV.

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes s podporou

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...