mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Proti klíšťatům i nevzdělancům

 |  10. 4. 2014
 |  Vesmír 93, 194, 2014/4

Když komunisté zestátnili Grubhofferům rodinný hostinec, syna Libora to vysvobodilo od údělu být hostinským. Mohl tak vystudovat vysněnou přírodovědu. Nedostatek bytů v Praze jej odvál do Českých Budějovic a do tehdy poněkud zatuchlého Parazitologického ústavu. Listopad 1989 jej vynesl do čela revolučního dění a později i ústavu. Stál u vzniku Jihočeské univerzity, dnes je jejím rektorem. Libor Grubhoffer v rozhovoru pro Vesmír objasňuje okolnosti událostí minulých, ale také současných: boj s klíštěcími parazity i za akademické svobody.

Jak se vlastně chlapec ze Žďárských vrchů dostal do Českých Budějovic?

Vděčím za to dědečkovi, ale paradoxně také komunistům. Narodil jsem se jako hospodský synek. Můj dědeček byl ze dvanácti dětí a čekal jej osud všech Grubhofferů od 18. století – stát se hostinským nebo obchodníkem. Marně toužil po učitelském povolání… ale mne velmi ovlivnil svým krásným vztahem k přírodě. V padesátých letech byl rodinný hostinec zestátněn. Naši rodinu nejdřív vyhnali, po dvou letech jsme se sice směli vrátit, ale ne do svého. Když jsem se narodil já, už nám tedy hostinec nepatřil, a mě to vlastně zachránilo.

Směl jste tak odejít na studia přírodovědy.

Tatínek mě viděl jako strojního inženýra, ale s pomocí dědečka, maminky a mého báječného učitele chemie a přírodopisu jsem se vzepřel a odešel na gymnázium. Tím se mi otevřely dveře k přírodním vědám. Toužil jsem sice původně po medicíně, ale kdo chodil někdy na náboženství, tak na našem gymnáziu na studium učitelství, práva a medicíny nemohl ani pomyslet. Takže jsem se nadchl pro „náhradní“ biochemii a vystudoval přírodovědeckou fakultu v Praze.

Nyní vidíte 9 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Parazitologie
RUBRIKA: Rozhovor

O autorovi

Eva Bobůrková

Eva Bobůrková původní povolání systémové inženýrky nikdy nevykonávala, neb se zhlédla v novinařině. Ze zpovídaných lidí jí brzy jako nejzajímavější vyšli vědci, a tak se od ekonomického zpravodajství odklonila k popularizaci vědy, kteréžto se věnuje od roku 2000.
Bobůrková Eva

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...