Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Proč má člověk poměrně velký mozek?

Publikováno: Vesmír 77, 425, 1998/8

Na dubnové výroční schůzi americké asociace fyzikálních antropologů (Science 280, 1345, 1998) se mimo jiné diskutovalo o tom, proč má člověk relativně velký mozek, mnohem větší než všichni ostatní primáti. Je to tím, že lidský mozek je žravý. Mozek novorozence spotřebovává 60 % energie, kterou dítě přijímá. Navíc se hmota mozku během prvého roku života zdvojnásobí a v dospělosti váží lidský mozek zhruba o 1 kg více, než mozky savců podobně velkých jako člověk. Celkový příjem energie je však stejný u člověka jako u stejně velkých zvířat.

Jsou na to dvě teorie: 1. Mozek člověka dostává energii, která se ušetří jinde, jmenovitě v trávicím ústrojí. 2. Je to projev mateřské investice, placentární výživa a pak energie z mateřského mléka umožňují, aby mozek do 4 let věku dosáhl 85 % své dospělé váhy. Vskutku mají ostatní primáti jednak mnohem menší mozek než člověk, jednak mnohem hmotnější trávicí ústrojí, hlavně střeva. Protože více než 70 % celkové spotřeby energie u člověka spotřebovávají mozek, srdce, ledviny a trávicí ústrojí, musí být mozek privilegován na účet některého z této skupiny orgánů, a jsou to střeva. Když naši prapředci opustili převážně vegetariánskou stravu, přestali potřebovat velká střeva – trávení masa potřebuje méně střev než trávení rostlinné potravy. A tak jim povyrostl mozek, získali schopnost ulovit ještě více masa nebo si maso vypěstovat a ve využívání této možnosti – mít menší střeva a větší mozek – pokračujeme dodnes. Je zajímavé, že přední český fyziolog E. Babák se proslavil svým zjištěním (Biologische Zentralblatt 23, 477, 519, 1993), že když se pulci krmí masem místo rostlinnou potravou, mají výrazně menší střevo. Bylo to dokonce předmětem jeho druhé habilitační práce, když tu první se vlivem politických poměrů vídeňsko-pražských jeho učiteli F. Marešovi nepodařilo prosadit (viz Bravený a Franc: Edward Babák, Nadace Masarykiana, Brno 1997).

Nevím, zda Babák tehdy pulcům vážil i mozek (mělo by se to zkusit!), ale rozhodně se stal zakladatelem české vývojové fyziologie (Čas. lék. čes. 42, 164, 198, 228, 1903) a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Soubory

Článek ve formátu PDF: 1998_V425-426.pdf (134 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky