Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Příspěvky k seznání poměrů a květeny útvaru kamenouhelného v Čechách,

< předchozí | seriál: Květena útvaru kamenouhelného | další >
Publikováno: Vesmír 1, 37, 1871/5

(Pokračování z Vesmíru 1, 30, 1871/4)

Co do zevnější podoby vyznačují se hlavně vidličnatým se rozkládáním větví, právě jak plavuně dosud žijící, které již záhy od kmene počínají výběžky rozkládati, jak také na exemplářích musejních velmi dobře lze poznati.

Jinak zajímavé jsou tyto kmeny zvláštní ozdobou kůry své, jež celou délkou i šířkou hustě drobnými jizvami je poseta. Jizvy tyto jsou zajisté stopy po opadaných listech, jež podobně utvořenou částí dolejší v důlcích čili jizvách těch připevněny byly. Na některých lépe zachovaných kmenech lze pak zároveň i ušetřené listy poznati, ačkoliv tyto skorem výhradně jen na mladších částkách rostliny se vyskytují.

Na konci nejmladších součků vyvinovaly se jako u našich plavuní plodné klasy, jež nejsou nic jiného než souček přeměněný v plodné ústroje.

Ostatně jsou jizvy tyto velmi důležité pro rozbor soustavný, jelikož dle jejich rozestavení a tvaru rody i druhy plavuní se rozeznávaly. Vedle těchto velikánů vyskytovaly se však menší druhy plavuní již dobách tehdejších, které nejspíše jen co ploužící se keře hustě rostliny a k tvoření se rašeliny nebo alespoň rašelinné mrvy značně přispěly.

Druhý řád, který hlavně k tvoření slojí uhelných přispíval, jest řád "Sigillarií".

V nejnovější době seznáno, že jsou velmi příbuzny řádu předešlému totiž "Lycopodeaceím". Na kůře jejich pozorujeme rovněž zvláštní jizvy, které jakousi podobu s pečetí na psaních užívané mají, následkem čehož i jmeno jejich Sigillacea (sigillum - pečeť) původ vzalo. Jizvy jejich nejsou ale tak hustě vedle sebe nasázeny jako u řádu plavuní, nýbrž nalezají se seřaděny v řadách více méně kolmých, kteréž pak úzkými avšak dosti hlubokými rýhami rozděleny jsou. Tím kmeny Sigillarií velmi blízkou jeví podobu s rýhovanými sloupky. Jizvy Sigillarií pochodí původem svým od opadaných listí, jichž dolní část otisky své v kůře zanechala. Dle zevnějších znaků lze domnívati se, že listy tyto měly tvar útlý ba mnohém útlejší než u plavuní. Kmen byl jak se zdá vidličitě rozštěpený. Dle nejnovějších bádání vychází také na jevo, že měly rody Sigillarií jakési plodné klasy, které vyvinovaly se z koncí větví právě asi jako u plavuní. Z rodu Sigillarií vyskytuje se v Čechách známých do dnes 25 druhů, jež vesměs provázejí uhelné sloje u Kladna, u Radnic, v Plzeňsku a dále pak v míře trochu skrovnější u Břas a j. 1)

Uvážíme-li, že nálezy všelikých zbytků květeny této nebývaly nikdy tak dokonalé, aby se vší jistotou takové přechodní částky co Stigmariae bezpečně určeny býti mohly; dále, uvážíme-li, kterak pravidelně ve spůsobě šroubu rozesety jsou na kůře rostlin těchto známé jizvy, na nichž právě jako u předešlých lístečky se nalezaly, které opadati mohly a po odpadnutí tuto jizvu zanechaly; dále pak, pomyslíme-li že Stigmariae objevují se na místech, kde není žádných druhů Sigillarií a naopak, tož vysvítá nade vši pochybnost, že nepravý je náhled učenců, kteří považují Stigmariae za kořeny Sigilarií. Ostatně vedlo by nás podrobné rozepisování jednotlivých charakteristických vlastností těchto zkamenělých zbytků pravěké květeny příliš daleko, pročež obmeziti musíme se na důkazy shora vypočtené, jež zajisté pro samostatnost rodu Stigmarií dostatečné poskytují záruky.

Podobným spůsobem dlužno, abychom přešli i přes mnohé jiné řády k dalšímu pořádku, jelikož nelze nám podati prozatím slovy tak jasného a zároveň stručného popisu, jak by pro účel náš bylo záhodno.

Největší část zbytku rostlin v útvaru kamenouhelném tvoří bez odporu kapradí. Avšak rostliny tyto z dob pravěkých liší se daleko od nynějších zakrnělých kapradin lesních. - Bývaly to druhdy rostliny mohutné a krásné, jakých do dnes spatřiti lze v pralesích amerických a indických; co zbylo z velikoleposti jejich na půdě evropské pro věky naše, je pouhý stín stínu zahynulé velikosti. I rozmanitostí a bohatostí forem zevnějších vyznamenávala se kapradi odvěká, tak že s podivem přihlížíme k ním, porovnávajíce je s neparnými potomky v houštinách našich lesů živořících. Zejmena tvary překrásných vějířů nalezáme v zkamenělinách úplně zachovalé, které i nejmenších růzností zevnější formy své nezměnily, tak že dle rozdílů těchto celá dlouhá řada rodů a druhů zcela jasně a bezpečně dá se stanoviti a popsati. Nejzajímavější úkaz v řádu kapradin z útvaru kamenouhelného jest objevování se kapradin stromovitých. Tyto objeveny byly terpvé nedávno v plné kráse své a velikosti. Dříve soudilo se pouze z rozsáhlosti vějířů na mohutnost kmene, avšak nikdo netušil, že to co druhdy v myšlenkách obrazotvorných, si představoval, skutečně v přírodě samé v rozměru ještě mnohem větším nalezati se může. Naše Museum chová několik podobných kmenů, kteréž navštěvovateli dojista v paměti zůstaly. Hlavní naleziště jejich, dokud známo u nás, je v Plzeňsku, kdežto v severnějších uloženích jen zřídka se vyskytují aneb docela chybí. (Stromové kapradí počínají totiž nejprvé v Lisecké pánvi, kdež jsou ještě velmi vzácným objevem; u Radnic vyskytují se v míře daleko hojnější, avšak v Plzeňsku terpvé dosahují největšího vývinu, co do hojnosti druhů i zevnější velikosti a krásy.) Jinak rozšířeny jsou všeliké druhy kapradí menších po celém útvaru kamenouhelném.

Další řád rostlin z doby kamenouhelné jsou tak zvané Noggerathieae, kterýž od prvního objevení přičítán byl k rozličným třídám a paleontologům botanickým dosti vrtochu i nesnází spůsobil. U nás v Čechách zastoupeny jsou stromovité rostliny tyto hlavně dvěma rody, z nichž jeden (Noggerathia totiž) objevuje se v střední části útvaru uhelného, jako u Rakovníka, u Břas a j. kdežto v ostatních částech úplně schází. Druhý rod rozšířený je po celém útvaru kamenouhelném; nejkrásněji zachoval se v pánvi Lisecké, Radnické a pak u Svinné odkudž za Sternberka mnohé vzácné exempláře dopraveny byly do sbírek našeho Musea.

Útvar kamenouhelný má však vedle květeny tajnosnubné také mnohé zástupce rostlin jevnosnubných, zejmena trav. Řád Gramineí (trávy) je sice do dnes nevalně znám co do úplnéhého jeho rozšíření, avšak zdá se, že dle přečetných jeho otisků, jež nalezají se v nejnovější době ve slojích kamenouhelných zajisté přispěl k tvoření se útvaru samého. ostatně přičítá se k řádu tomuto mnohý otisk, zvláště zbytek otisku, není-li formou svojí jinak přesně vyznačen, aby snad dle soustavného rozboru v některý jiný řád zahrnouti se mohl. Podobných zbytků, o nichž úplná nejistota do dnes mezi paleontology botanickými panuje, je dosti velký počet, kteréž známe nyní co Incertae sedis, t. j. nejistého postavení. Sem náleží z větší části rozličné plody a semena, jak dosti hojně v útvaru našem vyskytují. Tyto byly z počátku všecky směsnány v jeden rod (Carpolithae), avšak zdokonalováním se paleontologie vymítěn již mnohý jejich dřívější člen a vřaděn na své místo patřičné, kam dle znaků charakteristický soustavně náleží. Rovněž náleží mezi tyto "neurčité otisky" některá plodenstva, jež bez spojení s nějakou rostlinou se objevují a jichž postavení tudiž neurčené zůstalo. Konečně i některé částky rostlinné, které od počátku paleontolického bádání co samostatné popisovány bývaly, dlužno čítati v tento jaksi povšechný řád, poněvadž jejích postavení v soustavě rostlinstva vůbec nebylo lze dosud bezpečně zjistiti. Zbytky toho druhu jsou uloženy v horninách provázejících sloje uhelné, jako v lupku uhelném a v jemných odrůdách pískovce. V uhlí samém dochovaly se jen velmi zřídka a sice v odrůdách špatnějších, jako u Přílep, u Lísku a j.

(Dodatek ve Vesmíru 1, 48, 1871/6)

Poznámky

1) Do řádu Sigillarií nutno dosud čítati nevysvětlený ještě rod Stigmaria. Tyto objevují se buď jen v otiscích nebo v malých kmenech velmi hojně po celém českém útvaru. Nezřídka nalezají se některé exempláře, na kterých v jizvečkách ještě sedí listovité přístroje mající na vlas spodní plochu, jak svrchu líčené rody plavuní. - Nejprvé byly Stigmaria popsány co rod samostatný, později však chtěli ho někteří paleontologové uvésti v jakousi shodu a spojení soustavné se Sigillariemi zůstavujíce ho co kořeny jejich. Jiní badatelé opět poznávali v nich kořeny rodu Lepidodendron a t. p., k čemuž v popředí nasvědčovaly i přechodní formy jizev a kmenů.

Diskuse

Žádné příspěvky