Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Právo, zákony a právní vědomí

Publikováno: Vesmír 75, 331, 1996/6
Obor: Různé

Každý má jistou představu o právu. Nejčastěji je spojena s určitými hodnotami: právo je v tomto pohledu něčím, co je správné, co zajišťuje řád a rovnováhu, co je spravedlivé. Jak ukazuje etymologie slov, která v různých jazycích právo označují, je takováto představa, vyjadřující ideu práva, velmi stará. Sotva si přitom uvědomujeme, že úlohu práva v lidské pospolitosti plně nevystihuje, že k tomu je zapotřebí ještě jiný zorný úhel. Vyjádřit to znamená popsat právo jinak: jako soustavu norem, tedy pravidel chování, která jsou vynucována veřejnou mocí.

Rozdíl mezi ideou práva a jeho právě vyslovenou definicí je výsledkem určitého myšlenkového vývoje, jehož kořeny nesahají příliš daleko nazpět a vycházejí zejména z evropského osvícenství.

Ještě jednu významnou, historicky podmíněnou skutečnost je třeba připomenout. Je jí rozdíl mezi takzvanou evropskou kontinentální právní kulturou a právní kulturou insulární, tedy anglosaskou či dnes angloamerickou. Kontinentální kultura se opírá o právo, které tvoří abstraktně formulované normy, vyhlášené státní mocí v legislativní podobě; hlavním pramenem práva na evropském kontinentě je proto zákon. Naopak anglosaská oblast buduje na takzvaném obyčejovém právu, které ztělesňují konkrétní soudní rozhodnutí; odráží vlastně prvotní podobu práva, neboť právo do lidských dějin vstupuje vždy především jako právo obyčejové, ne jako právo zákonné.

Zachovávat právo neznamená jen právo mocenskými prostředky vynucovat. K tomu, aby právo úspěšně regulovalo lidské vztahy, je třeba, aby bylo správně uplatňováno, aby bylo dobře a zdařile uváděno v život neboli aplikováno. Tam, kde rozhodujícím pramenem práva je zákon, jde o to, aby abstraktní legislativní pravidla byla vhodně v konkrétním případě použita. K tomu je ovšem třeba, aby jejich smysl byl správně postižen a vyložen. Rozhodující pro správnou aplikaci je výklad práva, jeho interpretace. Ta se řídí jistými pravidly, která umožňují, aby takovýto výklad nebyl jen strnulým lpěním na liteře zákona, aby měl jistý prostor a určitý akční rádius. Jen tak si můžeme vysvětlit, že některé zákony mohou úspěšně a blahodárně platit beze změny po určitou, a to i značně dlouhou dobu několika desetiletí, či dokonce staletí. K dosažení takovéhoto cíle musí být ovšem splněny i určité podmínky. Především je třeba jistá stabilizace vztahů v lidské společnosti, stejně jako dobrá funkce stabilizovaných mocenských orgánů správních, a zejména soudních. Zvláště pak je zapotřebí, aby tu byl splněn i jistý profesionální prvek, aby v daných podmínkách existovala skupina osob zabývajících se výlučně právem. Jinak řečeno, jde o úlohu právníků jako odborného profesního stavu. K úspěšnému působení práva není proto třeba nadměrné legislativy. K tomu, aby právo bylo dobré a dobře působilo, není nutno vydávat stále nové zákony; stačí často v mnoha případech zákony již existující dobře uplatnit a vyložit.

Právní vědomí je pojem teoretický; jako každá teoretická kategorie má ovšem také hluboký a mnohostranný význam praktický, jehož hranice si sotva hned běžně uvědomujeme. Ve svém nejširším rozsahu zahrnuje všechny představy, které lidé o právu mají, tedy všechny představy o tom, co právem je nebo co by právem být mělo. Idea práva i jeho další definice se tak v právním vědomí lidské pospolitosti pružně a plynule stýkají a prolínají.

Právní vědomí tak může – a také nepochybně musí – ovlivňovat způsob, jakým je právo uváděno v život, jakým je uplatňováno a zachováváno. Tím se tedy okruh otázek, které sledujeme, uzavírá. Ne však zcela. Právní vědomí je živé a je proto také měnlivé; je možno na ně působit a je možno je ovlivňovat. Působit na ně je možno především korektními a dobrými informacemi o tom, co je právem, co právní pravidla obsahují a co upravují. Právní propaganda má v tomto směru obrovský význam a její záměrné rozvíjení vede nepochybně k tomu, že úloha práva je posilována a respektována. Právní vědomí je ovšem možno utvářet i jinak. Značný význam mají především hodnoty, které daná pospolitost vyznává a které prosazuje. Ty – obrazně vyjádřeno – mohou platnému právu dodávat stále nové a nové životní síly, mohou doslova nalít nový obsah do starých nádob. Právní stát není proto jen striktním dodržováním zákonů, nýbrž i směřováním k jistým hodnotám, aniž tím je ovšem popřeno rychlé, spolehlivé a účinné působení jeho orgánů při aplikaci práva.

Citát

Christian Huitema: A Bůh stvořil Internet... Mladá fronta, Praha 1996

[...] Začátkem února 1995 dostala standardizační komise Internetu podivný návrh. Profesoři chemie chtěli vytvořit formát pro popis chemických molekul, aby se tyto popisy daly posílat po síti. Nejdříve jsme si mysleli, že jde o vtip. Ale vůbec ne, bylo to myšleno smrtelně vážně. Potřebovali popisovat molekuly co nejpřesněji a hlavně tak, aby tomu rozuměl počítač. [...] Vysvětlili nám, že již existuje zařízení, které podle potřeby vytvoří malé množství jednoduchých molekul; stačí jenom vzoreček molekuly a zásoba základních látek, jako je uhlík, kyslík, dusík, kovy atd. Možná, že jednoho dne budeme moci posílat po síti vůně a pachy. [...]

Diskuse

Žádné příspěvky