mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024
i

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Potenciálně inteligentní život klonálních rostlin

 |  9. 1. 2017
 |  Vesmír 96, 38, 2017/1

Komunikace rostlin je daleko rozšířenějším a složitějším jevem, než jsme si doposud připouštěli. Lehce netradiční pohled na klonální rostliny jako na organismy potenciálně inteligentní se schopností samostatného uvažování.

Není žádnou novinkou, že rostliny dokážőu navzájem komunikovat a sdílet informace. Asi nejznámějším způsobem dorozumívání je vypouštění těkavých látek do vzduchu či půdy. Také houbová vlákna často vypomáhají k čilé komunikaci mezi jedinci stejného či odlišného rostlinného druhu. Výběžkaté klonální rostliny, které mohou formovat klony o mnoha desítkách propojených jedinců (ramet), mohou využívat nejen zmíněné kanály komunikace, ale také mohou pomocí výběžků (stolonů či rhizomů), které propojují jednotlivé ramety, komunikovat mezi sebou a navíc tajně, bez možnosti být odposloucháván jinými, na síti nepřipojenými jedinci. O této schopnosti jsem již psal (Vesmír 86, 688, 2007/11) a konstatoval jsem, že komunikace mezi rametami pomocí intranetu by mohla poskytnout klonálním rostlinám výhodný informační náskok.

Epigenetická paměť jetele

Na myšlenku, že by klonální rostliny mohly být chytřejší, než jsme si doposud připouštěli, mne přivedl výzkum na jeteli plazivém. Jetel je velmi kosmopolitní druh, který se nachází v rozmanitých podmínkách a v různém prostředí. S kolegy jsme pěstovali klon jetele v podmínkách, kdy část rostlin vždy zhruba jednou za týden zažila intenzivní sucho až na samé hranici únosnosti. Poté jsme zavadlé rostliny na pokraji smrti zalili, nechali je vzpamatovat a růst v ideálních podmínkách, dokud jsme na ně opět neseslali extrémní sucho. Takto jsme rostliny jetele trápili několik měsíců.

Jiná skupina rostlin měla větší štěstí, neboť té jsme zařídili z hlediska vlhkosti optimální podmínky po celou dobu jejich růstu. Po několika měsících jsme všechny rostliny nařízkovali, jejich ramety přesadili do vlhkostně optimálních podmínek a sledovali, jak si nově vznikající klony povedou. Rostliny pocházející z periodicky vysychajícího prostředí nás překvapily, neboť rostly jen velmi opatrně, a to i po několika měsících, přestože měly všeho dostatek.

Nyní vidíte 18 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika

O autorovi

Vít Latzel

RNDr. Vít Latzel, Ph.D., (*1978) vystudoval Přírodovědeckou fakultu JČU v Českých Budějovicích. V Botanickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá ekologickými důsledky epigenetické variability a mezigenerační fenotypové plasticity u rostlin.
Latzel Vít

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...