Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 9
Vesmír č. 9
Toto číslo vychází
1. 9. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Zářijové číslo Vesmíru
reklama

Postindustriální krajina

/Porúří – Emscher Park/
Publikováno: Vesmír 84, 178, 2005/3
Rubrika: Architektura

Emscher Park představuje v Evropě nejambicióznější příklad regenerace zpustlých oceláren, opuštěných dolů, zanesených průmyslových přístavů, průmyslových úhorů poznamenaných více než třiceti lety úpadku a restrukturalizace těžkého průmyslu. Záměr vznikl v rámci IBA (International Building Exhibition) jako výzva a alternativní přístup k záchraně krajinného prostoru se záchytnými stopami průmyslového dědictví, především v okolí řeky Emscher a kanálu Rýn-Herne v Severním Porýní-Vestfálsku. Zahrnuje území o rozloze 800 kilometrů čtverečních (mezi městy Duisburg a Kamen), na němž se v období mezi lety 1989 až 1999 začalo realizovat přes 120 projektů regenerace krajiny a nového využití průmyslových areálů. Některé sice ještě vzhledem k rozsáhlosti a ekonomické náročnosti pokračují, většinou ale byly dokončeny během posledního desetiletí minulého století.

Vycházejí ze strategie regionálního rozvoje, kterou by bylo možné shrnout slovy: dosáhnout pozitivních „změn bez růstu“; předejít další exploataci krajiny a volných městských prostorů; znovu zhodnotit, zužitkovat (recyklovat) území a budovy ještě nedávno patřící těžkému průmyslu. Projekty minimalizují energetické i surovinové nároky. Nové konstrukce, dostavby, doplňky, stavební i krajinné úpravy, ale také nová výroba a veškerá ekonomická činnost člověka v tomto území – to vše má být podřízeno ekologickým principům.

K úspěchu bezesporu pomohlo, že investice a rozvojové intervence v regionu byly téměř výhradně spojovány s průmyslovým dědictvím jako rozhodujícím otiskem v paměti oblasti, která prochází proměnou. Místní historie se stala prostředníkem ekonomických a kulturních aktivit v území. Dodává jim smysl a důvěryhodnost.

Naplnění vize IBA Emscher Park lze shrnout do několika tematických okruhů. Rozsah tohoto dílu seriálu dovoluje uvést jen několik příkladů.

Zpočátku nejdiskutovanější byl vznik krajinného parku o rozloze 200 hektarů poblíž Duisburgu. Respektuje princip pozvolné integrace a prolínání zkušenosti industriálního a post-industriálního světa. Jeho srdcem jsou opuštěné železárny Meiderich, založené koncem 19. století Augustem Thyssenem. S obnaženými, rezavějícími a autenticky zachovanými objekty technologického zařízení. Vzrušují mohutností a tajemností, vyvolávají pocity obdivu i zmaru, a jak zvolna prorůstají keři a trávou, v parku převažuje atmosféra uvolněnosti, občas i lehké nostalgie.

Z věží vysokých pecí se můžete rozhlížet po měnící se krajině, zbytky betonových zavážecích bunkrů jsou horolezeckými stěnami, v bývalém plynojemu je potápěčský bazén s tělocvičnou. Strojovna bývalé elektrárny pravidelně hřmí rockovými koncerty, ale odehrávají se zde i vládní recepce. Okolní zelený park křižují cesty k hřištím a nejrůznějším zákoutím, podél kanálu apod. Dnes vyhledávaná atrakce, rekreační oblast k trávení volného času, přístupná po celý den, celoročně (obrázek a obrázek).

Z hlediska památkové péče (o industriální architekturu 20. století) je oceňovaným příkladem areál dolu Zollverein XII. v Essenu, s dominujícími budovami od architektů F. Schuppa a M. Kremmera z let 1928 až 1938. Často je citována především osově orientovaná kotelna, dnes centrum současného designu. Zde se expozice soudobých výrobků bezprostředně prolíná s detaily zkorodovaných konstrukcí a opuštěné technologie kotelny (obrázek a obrázek). Autorem konverze je Norman Foster.

Zvláštní kapitolu představuje využití brownfields pro výstavbu bytů. Vzhledem k nesnadno odstranitelným ekologickým zátěžím jde o finančně i technicky nejnáročnější projekty. Přesto se jich v rámci IBA Emscher Park realizuje 25 s celkem třemi tisíci nových domů, seskupených v osady či zahradní čtvrti. Standardem se neliší od běžné zástavby. Snad jen že nezaberou další území a v urbanistické kompozici většinou zůstala zřejmá připomínka zaniklé průmyslové činnosti, fragment historického objektu či v povzdálí umělý kopec navršený po dekontaminaci staveniště (například Prosper III u Bottropu nebo Evin u Dortmundu).

Výrazně ekologicky motivované projekty usilují o návrat přírody do míst zabraných průmyslem, o rekultivaci „civilizované“ krajiny: Areál dolu Nordstern v Essenu byl uzavřen teprve v roce 1993, v krátké době zde ale vznikl poměrně velkoryse založený krajinný park, který chce v šedivě průmyslovém Porúří působit spíš jako zelená oáza. Vzpomínkou na minulost je nábřeží kanálu Rýn-Herne, k němuž se břehy svažují, a terén přilehlých zahrad modelovaných materiálem z hald a demolic bývalého dolu. Původních objektů zůstalo méně, spíš jen solitéry jako znaky v kulturní krajině. Doplňují je soudobá výtvarná díla, environmentální plastiky, novodobé orientační body.

K vyhledávaným cílům, kde zblízka sledujete radikální proměnu území, patří také největší evropský vnitrozemský přístav v Duisburgu. Původně byl založen pro dopravu uhlí a po celá desetiletí vnímán jen jako typicky průmyslové, špinavé překladiště. Donedávna představoval specifickou formu brownfield v rámci projektů regenerace IBA Emscher Park.

Urbanistický projekt ateliéru Normana Fostera nabídl vtažení některých ze zachráněných objektů mlýnů, sil a skladišť s jeřáby nad vodní hladinou do současného života. Nejvýraznější je konverze cihlových objektů bývalého mlýna a sila, v nichž dnes sídlí Küppersmühle Museum (obrázek). Autory projektu jsou Jacques Herzog a Pierre de Meuron.

Znovuobjevení zapomenutého koutu města, dnes bezesporu s romantickou atmosférou, má pro Emscher Park i symbolický význam. S nákladem sem směřovaly lodě po vodních cestách, které se kdysi zasloužily o rozvoj celého regionu.

Obrázky

Soubory

článek ve formátu pdf: 2005_V178-180.pdf (644 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky