Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Poslední zdravý člověk

 |  5. 10. 1994
 |  Vesmír 73, 588, 1994/10

„Zdravý člověk je pacient, který ještě nebyl dokonale vyšetřen,“ odpovídá mladý sekundář na otázku, kdo je zdravý člověk, neboť člověk, který jde k lékaři a přitom je zdravý, nemůže přece být úplně zdráv.

Úplně zdravý člověk je velmi vzácný lidský druh. Poprvé jsem si to uvědomil asi před rokem na jednom večírku. Řeč se tam pochopitelně stočila i na zdravotní stav pozvaných a jak se ukázalo, nikdo nebyl úplně zdráv. Několik z nás mělo zvýšenou hladinu cholesterolu, další hraniční anemii, jeden přítel měl prý dokonce „suspektní patologické změny v krevním obraze“. Několika jiným pak vyšel patologický zátěžový ergometrický test, prostě, každému bylo něco. Po tomto zjištění jsem se zaměřil na hledání úplně zdravého člověka, avšak má snaha byla i po několika měsících neúspěšná. Zdá se, že zdraví lidé stojí, stejně jako některé živočišné druhy, před vyhynutím. Odhaduji, že poslední zdravý člověk zatím někde přežívá, ale není pravděpodobné, že bychom se s tímto specifickým druhem setkali ještě po roce 1998. Abychom si však potvrdili tento předpoklad, musíme se nejprve pokusit objasnit si, proč tomu tak je.

Veřejnost se o své zdraví nyní začíná zajímat čím dál více, což s sebou přináší stále dokonalejší metody schopné diagnostikovat i sebemenší poškození jakéhokoliv orgánu či orgánového systému lidského těla. Také lékaři jsou čím dál vzdělanější a rostoucí množství jejich znalostí o nemocech v kombinaci s vynikajícími diagnostickými možnostmi má značný vliv: dnes už se jim stane opravdu jen výjimečně, že by nenašli nějakou patologickou změnu tam, kde se ji rozhodli objevit.

Je paradoxní, že oproti perfektním možnostem jak objevit člověka nemocného neexistuje dnes žádná metoda, která by byla schopna odhalit člověka úplně zdravého. Neznáme totiž žádnou látku, ať již v krvi či v moči, jejíž vysoká nebo nízká koncentrace by byla charakteristická pro přesně definovaný stupeň zdraví. Dosud neexistuje ani rentgenologický znak, který by nám to jednoznačně určil. Dokonce zatím nebyla objevena tkáň lidského těla, která by po bioptickém vyjmutí a důkladném mikroskopickém prozkoumání potvrdila nebo vyvrátila, zda a jak moc je daný jedinec zdráv.

Úplné zdraví člověka je tedy určitelné pouze tehdy, pokud je dotyčný nepřetržitě sledován odborníkem, který klade důraz nejen na klinická a laboratorní vyšetření, ale také bere v úvahu, zda se člověk cítí subjektivně zdráv, zda je schopen bez problémů vykonávat svou práci, aktivně sportovat a jinak duševně i tělesně relaxovat. Pokud jsou splněny všechny tyto podmínky, pak je skutečně velmi pravděpodobné, že máme co dělat s úplně zdravým jedincem. Klinická medicína pak může jen konstatovat, že: „pomocí metod, které máme k dispozici, jsme nenašli žádné známky nemoci.“

Pokud bude vývoj v medicíně pokračovat stále stejným tempem jako dosud, je velmi pravděpodobné, že i poslední přežívající úplně zdraví lidé budou zanedlouho zařazeni do některé skupiny nemocných. Jak dlouho může trvat, než u těchto lidí objeví lékaři alespoň jednu patologickou odchylku? A jak dlouho vydrží tito lidé odolávat stále dokonalejším vyšetřovacím metodám?

Podle mého názoru si můžeme popsat posledního zdravého člověka asi takto, (modelový příklad):

Čas: konec roku 1998

Místo: menší městečko poblíž Kansasu

Poslední zdravý člověk je 53letý profesor matematiky na malé střední škole v tomto fiktivním městečku. Ačkoliv byl původně úspěšným burzovním makléřem, po absolvování víkendového kurzu o působení stresu na lidský organizmus toto místo opustil. Po absolvování nejrůznějších testů na bližší určení typu své osobnosti a též testů inteligenčních zjistil, že nejlepší způsob, jak co nejvíce snížit své vystavení stresu, je stát se právě profesorem matematiky na nepříliš prestižní střední škole. Tu si vybral v oblasti s průměrnou roční teplotou 15 °C, s přihlédnutím k ostatním meteorologickým podmínkám – jako průměrné množství srážek, vlhkost vzduchu, nejnižší teplota v zimním období. Nové zaměstnání mu dává dostatek volného času k tomu, aby se věnoval zachování a utužení svého zdraví. Přesná doba, která je k této navýsost odpovědné činnosti nutná, se pohybuje průměrně okolo 7 hodin a 13 minut denně.

Náš člověk v rámci prevence pravidelně absolvuje řadu nejrůznějších testů a vyšetření – určení hladiny krevního cukru, cholesterolu, hematokritu, sérového ferritinu, karcinoembryonálního antigenu, prostatického specifického antigenu, stolice na parazity (zejména po návratu z výletů na Floridu). Všechny tyto testy jsou pochopitelně opakovaně negativní (s výjimkou občasných falešně pozitivních výsledků). Nejvíce přínosným se zdá být vyšetření stolice na okultní krvácení, které již dvakrát dalo falešně pozitivní výsledek, jenž musel být vždy vyvrácen pečlivým kolonoskopickým vyšetřením.

Poslední zdravý člověk rovněž pozorně sleduje v televizi nejrůznější vzdělávací zdravotnické pořady, přičemž ty, které nestihne sledovat přímo, si natáčí na video, aby je mohl zhlédnout později. Podle nejnovějších zjištění o potenciálních toxinech a jiných škodlivinách stále mění svou dietu, čímž se mu výběr jídel povážlivě zužuje. Topný systém ve svém domě opatřuje stále dokonalejšími filtry, kontinuálně kontroluje též vlhkost vzduchu. Nedávno byl nucen provést přestavbu sklepa, aby zde mohl instalovat poslední nejúčinnější typ protiradonového štítu. Je předplatitelem časopisů přinášejících nové poznatky medicíny o udržování zdraví, na základě jejichž rad si objedná například nové speciální zrcadlo do koupelny, aby se tak mohl lépe pozorovat při holení svým holicím strojkem s dvojím uzemněním. Všechny pokoje v domě má pochopitelně vybaveny detektory prachu, kvalitu pitné vody si sám kontroluje domácím analytickým přístrojem, kladoucím zvláštní důraz na obsah fluoru a těžkých kovů.

Podle posledních výsledků vědeckých výzkumů upravuje též svůj jídelníček. 15 procent potravy konzumuje ve formě tuků se středně dlouhým uhlíkatým řetězcem, zbytek pak ve formě proteinů s převahou esenciálních aminokyselin a přesně definovaných uhlohydrátů. Naprosto vyloučil nasycené tuky, sůl, cukr, tučná masa, všechny oleje a másla s výjimkou olejů rostlinných. Nedávno zjistil, že psí suchary jsou jediným komerčně vyráběným pečivem, které splňuje nároky na nízký obsah tuku v jídelníčku. Postupně tedy přestal jíst i chleba a jakékoliv jiné druhy pečiva. Když se konečně začal hromadně vyrábět chleba se sníženým obsahem tuku, zaradoval se a okamžitě jej začal jíst místo sucharů, avšak jen do té doby, než v něm svým analyzátorem zjistil nadměrnou příměs škodlivin, a tak se opět vrátil ke svým psím sucharům.

Pravidelně jedl výrobky ze sóji, dokud se v rádiu nedoslechl, že neprodlužují aktivní život, ale pouze terminální kóma, a to jen o několik týdnů. Po dlouhé úvaze to vyloučil jako nepříliš přínosné, a proto se vzdal i sójových pochutin. Pochopitelně nekouří ani nežvýká tabák, nepije čaj ani kávu, vyhýbá se alkoholu. Dříve si dopřával dvakrát týdně šálek kávy bez kofeinu, ovšem i v ní vědci objevili látky zdraví škodlivé, a tak se jí pro jistotu vzdal také.

Náš člověk pochopitelně užívá přesně definovaná množství vitaminů C, E, B6 a malé dávky vitaminu D, jedenkrát denně pije roztok mořské vody (zbavené solí) se šumivým aspirinem. Využívá též účinku tzv. přirozených, střevo nedráždících laxancií pro podpoření pravidelnosti své peristaltiky. Tj. pojídá denně mísu otrub a pije minerální vodu s mírně projímavým účinkem, a to v osmi stejných denních dávkách, neboť se v televizní relaci doslechl, že pravidelný pitný režim je pro zdraví naprosto nezbytný.

Věnuje se aerobiku. Je v tak dobré kondici, že vydrží běžet pravidelným tempem prakticky jakkoliv dlouho, aniž se unaví. O víkendech jezdí na výlety na kole a pokud prší, používá domácí šlapací trenažer. Tento přístroj má oproti kolu nespornou výhodu v tom, že při jeho používání může díky svému vynikajícímu přístrojovému vybavení bez problémů monitorovat svou tepovou frekvenci, krevní tlak a též sycení arteriání krve kyslíkem. Je pochopitelné, že při vzestupu kterékoliv ze zmíněných hodnot nad fyziologickou mez jej šetrným alarmem vyzve, aby námahu přerušil.

Náš poslední zdravý člověk navštěvuje pravidelně nejméně 4krát ročně svého zubaře. Zuby si čistí pochopitelně po každém jídle a čištění kombinuje s pečlivým výplachem své ústní dutiny roztokem fluoridu, kalcia a vitaminu D, před spaním kloktá slabý roztok peroxidu vodíku a speciálního přípravku firmy Colgate proti tvorbě zubního kamene. Pomocí malého toaletního zrcátka si sám každodenně kontroluje ústní dutinu, mandle a hlasivkové vazy.

Nikdy nevychází ven bez slunečních brýlí opatřených UV-filtrem. Pokud je nucen zůstat na slunci déle než 5 minut, natírá se okamžitě ochranným krémem s faktorem nejméně 15. Na preventivní prohlídku ke svému očnímu lékaři chodí nejméně 2krát ročně.

Vždy po třech měsících provádí s pomocí jiné osoby zevrubné vyšetření své kůže před velkým zrcadlem. Každou pihu měří posuvným milimetrovým pravítkem, a pokud některá vypadá podezřele, okamžitě ji vyfotí svým fotoaparátem Polaroid. Při poslední takové prohlídce objevil 113 pih, z nichž u 9 byla provedena excise a histologické vyšetření, pochopitelně s negativním výsledkem.

Rovněž psychiatrickým a psychosomatickým onemocněním věnuje náš člověk nemalou pozornost. Absolvoval vyšetření u představitelů všech oficiálně uznávaných psychologických škol, což mu sice zabralo nemálo času, ale zato si může být úplně jist svou duševní normálností. Dříve by mu při jeho způsobu života byla zřejmě přisouzena diagnóza obsesivní neurózy, tato diagnóza však byla v poslední době značně zpochybněna a obsese se dnes spíše než za nemoc považuje za základní podmínku, jak si uchovat zdraví.

Toto však není zdaleka všechno, co musel náš poslední zdravý člověk podstoupit, aby se o svém zdraví ujistil. Všechna jeho anatomická ústí byla nejméně jedenkrát, spíše však opakovaně vyšetřena endoskopicky. Rovněž vyšetření CT, NMR a pozitronovou emisní tomografií byla nutná k potvrzení nepřítomnosti jakékoliv nemoci. Do výčtu provedených testů musíme též zařadit opakovaně provedenou biopsii prostaty, štítné žlázy a nesčíslné množství vyšetření krevního obrazu, biochemických ukazatelů v séru i moči.

Takto tedy může, podle mého názoru, vypadat poslední zdravý člověk. Je skutečně obdivuhodné, že se u něj po tak dlouhou dobu nepodařilo lékařům objevit nic patologického. Ještě obdivuhodnější však je, že mu dosud nebyla přisouzena ani žádná nesprávná diagnóza.

Pokud se s takovýmto člověkem někdy setkám, rád bych mu sdělil tuto svou úvahu: „Není jisté, že tím, co jste absolvoval, abyste zůstal co nejdéle zdráv, si svůj život opravdu prodloužíte. Jsem si však jist, že pokud v tom budete pokračovat, pak se Vám Váš život, i kdyby příliš dlouhý nebyl, bude zdát nekonečný.

Poslední zdravý člověk nebude veselý. V devadesátých letech 20. století je totiž snaha vyhnout se všem nemocem a zůstat zdráv úkolem nadmíru obtížným a vážným.

/Podle anglického originálu (C. K. Meador: The Last Well Person; The New Engl. J. of Med. 330, 440 – 441, 1994) volně M. Haluzík/

RUBRIKA: Eseje

O autorovi

C. K. Meador

 

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes s podporou

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...