Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Poradenství je dialog

Fraser, J. (ed.): Účinné poradenství při terapii koktavosti

Portál, Praha 2010, 112 s., ISBN 978-80-7367-689-6

Publikováno: Vesmír 90, 119, 2011/2
Rubrika: Nad knihou

Název knížky Účinné poradenství při terapii koktavosti odkazuje k psychicky závažnému problému, s nímž se potýkají nejméně čtyři procenta populace všech věkových kategorií. Dopad předkládaných myšlenek a zkušeností má však podstatně obecnější platnost. Poradenství je aktuálně velmi rozbujelou aktivitou, jíž by právě v Česku náramně slušela hlubší sebereflexe.

Útlá knížka vede k zamyšlení nad nedirektivními doporučeními skupiny terapeutů zvučných jmen – Charlesem van Riperem počínaje. Oslovuje terapeuty, k nimž v českých zemích řadíme především logopedy, ale i psychology a kooperující medicínské specialisty. Prospěje rovněž rodičům dětí s koktavostí či dospělým označovaným jako balbutici. Podle prezidentky Stuttering Foundation of America (SFA) Jane Fraserové je publikace z jejich produkce výsledkem týdenní konference renomovaných odborníků usilujících o inovativní pojetí poradenství.

První kapitola si všímá osobnosti logopeda a vede k analýze jeho postojů. Nedávno zesnulý Hugo H. Gregory vychází z modelu symetrického poradenství. Nejen v českých poradenských institucích – a nejen v těch zabývajících se narušením komunikační schopnosti – se však běžně ocitáme v sevření zakořeněného paternalistického modelu. V modelu symetrického poradenství ale klient není objektem, nýbrž subjektem. Explicitně vyjádřeno: Dbejte na to, abyste svému klientovi nic nevnucovali, středem zájmu je on, ne vaše potřeby jako poradce.

Logoped obeznámený s terapií koktavosti ví, že u tohoto narušení komunikační schopnosti se setkává se střídáním „dnů horších a lepších“. K uvědomění si cyklických proměn symptomů koktavosti by měl být klient s notnou dávkou realismu s respektem k časovému horizontu od počátku poradenského procesu veden.

Eugene B. Cooper upozorňuje také na možnost emočního přesycení. V případě, kdy je klient nepříznivými emocemi zasažen podstatněji, doporučuje kontakt s psychologem. Inspirativní částí zmiňované kapitoly je pozornost věnovaná proměnlivosti vztahu klienta a terapeuta. V první fázi se klient obvykle chová k terapeutovi pozitivně. Záhy však zjistí, že nastoupená cesta za kýženou plynulostí řeči nebude úplně jednoduchá. V horších případech se pokusí vše vzdát. Zkušený logoped chápe náznaky rezistence jako nevyhnutelné, klienta povzbuzuje tím, že ho vede k otevřenému vyjadřování pochybností.

V našich poměrech začíná péče o osobu s koktavostí (balbuties) běžně nabídkou unifikované speciální mluvní techniky. Použití singuláru podtrhněme – modernější techniky tvarování nebo modelování řeči na česká odborná pracoviště zatím nepronikly, strádá zde na úbytě i fundamentální navozování tzv. měkké řeči. Čemu se náš klient s koktavostí určitě nevyhne, budou obligátní, bez znalosti věci prosazovaná dechová cvičení. V zahraniční odborné literatuře anglosaské nebo frankofonní provenience po dechových cvičeních ani vidu, ani slechu.

V další kapitole Účinného poradenství při terapii koktavosti se středobodem logopedovy pozornosti stávají rodiče dětí s koktavostí. Rodičům je třeba naslouchat, naslouchat, naslouchat… V zahraniční logopedické literatuře je nepřípustné psát o koktavých dětech nebo koktavých dospělých – existuje dokonce zkratka PWS – person who stutters. Otevřenost a vstřícnost vůči rodičům vyjadřuje Diane G. Hill slovy: „…budeme pravděpodobně úspěšnější, zeptáme-li se nejprve rodičů, co chtějí vědět… poskytuji rodičům dost času, aby reagovali na předešlý průběh procesu a diskutovali se mnou o mém pohledu na řečový problém jejich dítěte… rodiče, zejména matky, mohou trpět pocitem, že jsou to oni, kdo ten problém způsobil, že nevyhledali včas pomoc nebo problému nevěnovali patřičnou pozornost. Pomáhám rodičům, aby si uvědomili, že již začali jednat, což svědčí o jejich hlubokém a upřímném zájmu dítěti pomoci.

Další kapitoly jsou věnovány problematice rozhovoru s dítětem, které koktá, a to diferencovaně podle stupně závažnosti poruchy a podle věku. Poslední kapitoly reflektují skupinové poradenství, nejprve pro děti školního věku.

Setkávání dětské skupiny probíhá paralelně s programem skupiny rodičovské. Dostáváme detailní popis průběhu práce s oběma skupinami, a to konkrétně od prvních kontaktů až po první společné setkání obou skupin. V prákaždodenci s dospělými navrhuje terapeut strategii rozhovoru, …který může probíhat zcela volně, bez jakéhokoli řízení. Mlčet a předat skupině vedení vyžaduje z naší strany určitou zkušenost i odvahu. Ve výčtu aktivit dětské skupiny je i nácvik mluvního projevu, který lze označit jako chtěnou, úmyslnou nebo volní koktavost.

V poslední kapitole věnované výhradně skupinovému poradenství pro dospělé vychází renomovaný terapeut Peter R. Ramig – s vlastní zkušeností s koktavostí – z práce kolektivu odborníků na Univerzitě v Coloradu. Zdůrazňuje význam skupinového poradenství pro transfer navozených mluvních aktivit do každodenního života. Ramig stručně popisuje, jak vést skupinu, a přitom respektovat individualitu každého účastníka, jak být aktivním a pozorným posluchačem, kdy mlčet a kdy a jak naopak „umlčet“ toho, kdo se odchyluje od tématu nebo dění komentuje nevhodnými či útočnými poznámkami na úkor ostatních.

Publikace z nakladatelství Portál nepředkládá direktivy, ale pádný a podnětný důvod k zamyšlení. Navazuje na vydanou monografii Viktora Lechty (Koktavost, 2004; v roce 2010 vyšlo rozšířené a přepracované vydání) nebo dvě vydání Svépomocného programu při koktavosti, rovněž z dílny Stuttering Foundation of America (2000, 2006).

Soubory

článek ve formátu pdf: 2011_119-121.pdf (225 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky