mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Pohled, který mohl být nový

LYNN MARGULISOVÁ: Symbiotická planeta. Nový pohled na evoluci, Academia, Praha 2004, 152 stran, doporučená cena 155 Kč, ISBN 80-200-1206-0
 |  12. 7. 2007
 |  Vesmír 86, 437, 2007/7

Jsem recenzentem překladu a „konflikt zájmů“ mi nedovoluje psát klasickou recenzi. Proto jen k obsahu: „Nový pohled na evoluci“ z r. 1998 by mohl být dost nový ještě dnes. Jenže není, a nebyl ani tehdy. V šedesátých letech přišla autorka s endosymbiotickou teo rií o původu organel – mitochondrií: jsou potomky dávných bakterií, které vstoupily do eukaryontní buňky a zdomácněly tam. Za to měla dostat Nobelovu cenu, ale místo toho se jí vědecká obec vysmívala. Později jí dala zapravdu. Ukázalo se, že podobný původ mají i jiné organely – chloroplasty. V devadesátých letech Margulisová sama přišla s velmi pěknou teorií vzniku eukaryontní buňky splynutím buněk bakteriální a archeální. Na to se pak měly navalovat nové a nové symbiózy, takže eukaryontní buňka se z tohoto pohledu jeví jako „sněhová koule“ slepená v průběhu věků z různých prokaryont.

Margulisová ale na výsměch nikdy nezapomněla a stala se z ní bojovnice proti vědeckému establišmentu. Svádí ji to k jazyku „táborového řečníka“, k sloganům a k tvrzením, která už mezitím nejsou aktuální, ba ani pravdivá. Škoda. Nejde o nový pohled, ale o standardní učebnicovou látku, obohacenou rétorikou a půtkami ze sedmdesátých let. Autorce jaksi uniká, že jistá tvrzení, i když snad mohou být pravdivá, se nemohou stát součástí vědy, aniž se dají uchopit vědecky. Nadávat za to vědcům je pošetilost, nota bene když to po svém už uchopili a velmi hodnověrně zpracovali. Nobelovku ano, ale ne za toto propagandistické dílko.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Anton Markoš

Doc. RNDr. Anton Markoš, CSc., (*1949) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Na katedře filozofie a dějin přírodních věd PřF UK se zabývá teoretickou biologií. Napsal knihy Povstávání živého tvaru (1997), Tajemství hladiny (2000), Berušky, andělé a stroje (spolu s J. Kelemenem, 2004), Život čmelákův (spolu s T. Daňkem, 2005), Staré pověsti (po)zemské (spolu s L. Hajnalem, 2007), Profil absolventa (2008), editoval sborníky Náhoda a nutnost (2008), monografii Markoš a spol.: Life as its own designer (Springer, 2009), Jazyková metafora živého (2010).
Markoš Anton

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...