Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Podnebí v České republice

Retrospektivní pohled do budoucnosti
 |  8. 11. 2007
 |  Vesmír 86, 710, 2007/11

Každá přítomnost je obtížena minulostí a obtěžkána budoucností.

Gottfried Wilhem Leibniz

Bez retrospektivního hodnocení podnebí se dnes neobejde žádný klimatologický či historický obor, ale ani ekonomie, ekologie, demografie, politologie a četné další obory. Jeho význam stoupá zejména v souvislosti s globálními klimatickými změnami. 1)

Klimatické scénáře a klimatické modely Pravděpodobný další vývoj podnebí se vědci snaží osvětlit pomocí zjednodušených matematických vyjádření klimatického systému naší planety. Tyto klimatické modely jsou potom základem pro zpracování klimatických scénářů, o kterých se předpokládá, že za určitých okolností by mohly nastat ve vodním hospodářství, zemědělství, lesním hospodářství, zdravotnictví či jinde. V současné době existuje řada globálních klimatických modelů, které jsou dále upravovány pro regionální účely. Podle závěrů, které jsou z těchto modelů vyvozovány, by se v České republice měla do poloviny tohoto století zvýšit průměrná roční teplota vzduchu přibližně o 1–3 °C. Takové zvýšení by ale odpovídalo jen teplotním podmínkám, které existovaly v malých klimatických optimech 2) tohoto tisíciletí. Rovněž zvýšení ročního průměru v Českých zemích o 3 až 4 °C, předpokládané některými klimatology, by odpovídalo jen podnebním podmínkám, jež panovaly ve středním holocénu, to je v teplotním optimu současného interglaciálu (viz Vesmír 80, 146, 2001/3).

S přihlédnutím k retrospektivnímu hodnocení podnebí tak můžeme v našich přírodních podmínkách pravděpodobně očekávat častější výskyt horkých období, přívalových dešťů (a s nimi souvisejících bleskových povodní), častější několikadenní nepřetržité srážky (a s nimi související povodně s vysokými kulminačními průtoky), vyšší ohrožení půdy vodní erozí a půdními sesuvy. Hrozí též poškozování zemědělské půdy i plodin zamokřením, vyšší výskyt silných bouřek s průvodními škodlivými jevy, jakými jsou krupobití, vichřice, polomy apod. Rovněž lze počítat s vyšším výskytem nahodilého sucha (viz též Vesmír 80, 143, 2001/3), podmíněného časovou i plošnou nerovnoměrností srážek, a především zvýšením výparu a transpirace. Zdejší obyvatelé budou také častěji přicházet do styku s ničivými následky tornád (viz Vesmír 78, 557, 1999/10).

Klimatické modely pochopitelně nelze ověřovat experimentálně. Snad jen některé hydrologické extrémní stavy, jako jsou vysoké mořské příboje, povodně či sucha, plní úlohu „tykadel naznačujících do jisté míry budoucnost“. Německý filozof Theodor Lessing ve své pozoruhodné filozofii dějin hovořil o podobných souvislostech jako o vsouvání smyslu v nesmyslné.

Současné teplé období (malé klimatické optimum) na našem území začalo rokem 1898. Tak přesní můžeme být díky soustavně prováděným přístrojovým meteorologickým měřením. Ze stejných důvodů obstojí i tvrzení, že za ony působivé idylické vánoční motivy zasněžených českých vesniček malíře Josefa Lady může vlastně poslední studená epizoda malé doby ledové na našem území, která odezněla v letech 1887–1897. Jak by asi vypadaly Ladovy vánoční pohlednice (pokud by vůbec vznikly), kdyby se J. Lada narodil jen o pouhých 15–20 let později? Jeden z našich nejtalentovanějších básníků František Gellner v básni ze sbírky Nové verše musel totiž podle skutečnosti napsat (krátce předtím, než r. 1914 navždy zmizel ve zmatku haličské fronty): Divné zimy! Žádný sníh, / jenom tyhle deště! / Ach, trudomyslnost z nich / zmocní se tě ještě… // Z bláta stromy holé ční / v řadách na ulici. / Nuda píseň smuteční / zívá ve světnici.

Je nesporné, že růst koncentrací skleníkových plynů (především oxidu uhličitého, metanu, ozonu a oxidu dusného), halogenovaných uhlovodíků a aerosolů uvolňovaných do atmosféry lidskou činností mění energetickou bilanci klimatického systému Země. Přibližně od roku 1987 (podle některých údajů již od r. 1976) se na celém světě otepluje. Jedenáct z posledních dvanácti let (1995–2006) se řadí mezi dvanáct nejteplejších roků doby, co se měří teplota vzduchu. Obdobně to dopadá při regionálních hodnoceních.

Když ještě žně začínaly v červnu

Nynější změny rozhodujících klimatických charakteristik jsou velmi výrazné, ale přesto nepřesahují hodnoty, jichž bylo na našem území dosahováno v malých klimatických optimech. Tak například v malém klimatickém optimu (asi) 874–1194 se průměrné dlouhodobé teploty pohybovaly o 1 až 1,5 °C nad dnešním normálem a počátek žní ozimého žita se v našich zemědělsky nejpříznivějších oblastech stal téměř výhradně červnovou záležitostí. Naši předkové totiž nezahajovali žně sklizní ozimého ječmene, jako je tomu dnes, ale ozimým žitem. Právě proto je v našich pranostikách pouze žito spojováno s počátkem žní (viz též Vesmír 66, 498, 1987/9). Ozimý ječmen byl v našich zemích sice plodinou známou, ale po dlouhou dobu se prakticky neuplatňoval. O pěstování ozimého ječmene v Čechách se zasloužila až Vlasteneckohospodářská společnost, která po hladových letech (viz Vesmír 75, 455, 1996/875, 457, 1996/8) vyhledávala spolehlivější a výkonnější zemědělské plodiny či odrůdy.

V dalším malém klimatickém optimu (1465–1618) došlo na našem území k vůbec největšímu rozšíření vinohradnického pěstování révy. 4) Územně se rozšířilo i pěstování dalších teplomilných rostlin (broskvoní, mandloní, šafránu, chmele a melounů) a je doložen i výskyt a rozmnožování želvy bahenní např. na Třeboňsku. O tomto mimořádně teplém meziobdobí svědčí i hojně se vyskytující písemné doklady o zahajování žní v Polabí již v druhé polovině června. Díky příznivým klimatickým podmínkám zaznamenal v druhé polovině tohoto období u nás vrchol své výkonnosti trojpolní systém úhorového hospodaření. Výsledky, které v této době zemědělství Zemí Koruny české dosahovalo, nebyly potom překonány téměř po dvě století. 5)

Nárůst lidnatosti země v podmínkách takto příznivých klimatických poměrů byl provázen osvojováním dalších, do té doby nevyužívaných (jiterních) pozemků pro zemědělské účely. Rozsah kultivace nových ploch a dosídlování neobydleného nebo doposud řídce obydleného území nabyl v 16. století značného rozsahu a bývá právem označován jako „malá kolonizace“.

Hle, země po vaší vůli!

Tato slova prý – alespoň podle pověsti – vyslovil praotec Čech při svém výstupu na horu Říp. Podstatná část našeho mírně zvlněného, nepříliš hornatého a přiměřeně vlhkého území náleží k těm oblastem světa, kde se očekávané klimatické změny projeví spíše příznivě. Vzroste obytná hodnota krajiny, prodlouží se vegetační období, zvýší se výnosy hlavních pěstovaných plodin a v řadě případů také kvalita sklizňových produktů. Začnou se pěstovat i teplotně náročnější plodiny a odrůdy. Celkově vzroste to, čemu se v zemědělské meteorologii říká klimatická úrodnost. Takže skutečně nemusíme pohlížet do „klimatické budoucnosti“ s přílišnými obavami.

Na druhé straně je však nutno v předstihu řešit vodohospodářské problémy, jako jsou povodně, nahodilá sucha, zásobování pitnou i užitkovou vodou apod., adaptační lesnická opatření, preventivní zdravotnická opatření, a připravovat se na eventuální migraci obyvatel ze zemí, kterým jejich praotcové nevyhledali tak příznivé a výhodné životní podmínky, jaké existují v českých zemích.

Literatura

Brian Fagan: Malá doba ledová, Academia, Praha 2007

Poznámky

1) Soubor důkazů o globálních klimatických změnách zařadil časopis Science mezi deset nejvýznamnějších vědeckých počinů již roku 2003.
2) Malá klimatická optima jsou až několik set let dlouhá významně teplejší období, vyznačující se především vysokou četností roků s mírnými zimami a řídkým výskytem tuhých zim a s vysokým zastoupením roků s velmi teplými vegetačními obdobími (ale i s výskytem oceánicky vlhčích, teplotně mírnějších letních období).
3) Malé doby ledové jsou až několik set let trvající významně chladnější období, vyznačující se především vysokou četností roků s tuhými a velmi tuhými zimami a roků s chladnějšími vegetačními obdobími, s častým výskytem pozdních jarních mrazů a mrazíků a časným nástupem podzimních mrazů a mrazíků (ale i s výskytem kontinentálních horkých a suchých lét).
4) Nejen plošně, ale i daleko směrem na sever, což je zachyceno např. na mapě Jana Amose Komenského.
5) Prosperita českého zemědělství se v této době projevila i pozoruhodným venkovským stavebním slohem, který bývá označován selská gotika.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie

O autorovi

Zdeněk Vašků

Doc. Ing. Zdeněk Vašků, CSc., (*1944 – †2019) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze (dnes Česká zemědělská univerzita v Praze) a geobotaniku na Přírodovědecké fakultě UK. Zabývá se kulturně-technickým inženýrstvím v krajině, klimatologií a půdoznalstvím. Přednáší na Fakultě životního prostředí ČZU v Praze. Napsal knihy Velký pranostikon (1998, 2002), Základní druhy průzkumů pro krajinné inženýrství, využití a ochranu krajiny (2008 a 2012), Umění pojmenovat (2011) a spolu s V. Cílkem aj. Svobodou Velkou knihu o klimatu zemí Koruny české (2003) a Hold slunci, dešti, půdě a pluhu (2014).
Vašků Zdeněk

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes s podporou

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...