Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Podivuhodná diverzita suchozemských druhů

 |  3. 11. 2011
 |  Vesmír 90, 612, 2011/11

Všeobecně je známo, že počet druhů žijících na pevnině je mnohem vyšší než počet druhů žijících v oceánech. Přestože oceány zabírají více než 70 % zemského povrchu, skrývají pouze 5 až 15 % celkového množství druhů (mikroorganismy pomíjíme). Tento nepoměr v druhové pestrosti mezi oceány a soušemi je přinejmenším zvláštní.

Bylo tomu tak vždycky? Opravdu se žije na souši o tolik lépe? Co stojí za neuvěřitelně vysokou rozmanitostí suchozemských druhů?

Podle evolučních biologů Vermeije a Grosberga1) se odpověď na tyto otázky ukrývá v kombinaci hned několika faktorů. Mezi nejdůležitější patří: fyzikálně-chemické a geomorfologické podmínky na Zemi a vzájemné vztahy mezi druhy.

Fyzikálně-chemické vlastnosti obou životních prostředí, tedy rozdíly mezi vodou a vzduchem jsou pro makroorganismy klíčové. Aktivně se pohybující jedinec musí překonávat překážky, přičemž viskozita a hustota životního prostředí určují jeho orientaci v prostoru. To co ve vodě snadno obepluje, zdolává na souši mnohem obtížněji. Suchozemský reliéf je navíc daleko členitější než mořské dno a představuje pro šíření organismů výrazné bariéry. Vlastnosti terénu spolu s obtížným pohybem ve vzduchu (pokud neumí létat) mohou vést k prostorové izolaci druhu. Jedinci izolované populace se poté s novými podmínkami musí co nejlépe vypořádat a s trochou štěstí se u nich může vyvinout nějaká nová vlastnost. Pokud je tato evoluční novinka pro organismus výhodná a je schopen si ji udržet, může postupem času dojít ke speciaci, tedy k vývoji nového druhu. Stávající druhy jsou ke speciaci taktéž tlačeny rozvojem dalších organismů na úrovni kompetitorů a predátorů. Tito vysoce specializovaní jedinci se objevili v období křídy (~140 milionů let). V křídě se na souši začaly šířit krytosemenné (obzvláště dvouděložné) rostliny doprovázené pravými hmyzími opylovači. Odrazovým můstkem pro toto zvýšení primární produkce na pevnině (v moři taktéž, ale pomaleji) byla vulkanická činnost probíhající na Zemi. Autoři se kloní k hypotéze, která předpokládá, že právě náhlý příliv živin z erupcí mohl být impulsem pro zvýšení produkce a následně pro vznik nových druhů.

Přidáme-li k probíhajícímu boji o nový životní prostor teplé klima křídy a vlídné zázemí v podobě živin, dostaneme koktejl, který už snad mohl život na Zemi namíchat v podobné pestrosti, jakou známe dnes.

Poznámky

1) Vermeij G. J., Grosberg R. K.: The Great Divergence: When Did Diversity on Land Exceed That in the Sea? Integr. Comp. Biol. 50, 675–682, 2010/4 (DOI: 10.1093/icb/icq078).

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Eva Hojerová

 

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...