Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 9
Vesmír č. 9
Toto číslo vychází
1. 9. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Zářijové číslo Vesmíru
reklama

Plovoucí ostrovy vltavské

Publikováno: Vesmír 93, 20, 2014/1
Obor: Ekologie

Anomální stavy v přírodě, jako jsou povodně či lesní požáry, mají tu výhodu, že odhalují nezvyklé jevy, jaké za normálních okolností nemůžeme pozorovat. Koncem srpna byl napouštěn vltavský plavební kanál, který byl uzavřen kvůli opravám Císařského ostrova. Vypuštěné dno kanálu rychle zarůstalo vegetací. Překvapivé bylo zejména velké množství semenáčků topolů, kterých bylo až kolem dvaceti na metr čtvereční, takže kdyby se voda nevrátila, tak by byl základ lužního lesa položen již měsíc po velké vodě. Čekal jsem, zda se neobjeví monokultury rajčat, které po povodni roku 2002 porůstaly nivu např. v okolí Drážďan a byly běžné i v povodí Vltavy, ale rajčata byla tentokrát ojedinělá, a to z prostého důvodu: červnová povodeň 2013 přišla ještě před jejich sezonou. Úspěšnost rajčat vyrostlých často skoro na písku v roce 2002 byla dána tím, že semínka rajčat putují v útržcích lidských exkrementů a své hnojivo si tedy přinášejí s sebou. Na okraji vypuštěného dna kanálu a navigace vyrostly husté porosty rdesna hadího kořene (Bistorta major).

Při napouštění kanálu se propletené porosty rdesna trhaly a v podobě trsů a dvou větších ostrůvků pomalu pluly po hladině. Zpočátku to vypadalo jako optický klam plovoucí louky, protože ostrovy vyčnívaly skoro metr nad hladinu a stébla byla v přirozené vertikální poloze. Na klidné hladině se velký ostrov o úctyhodných rozměrech 40 × 4–5 m pohyboval rychlostí zhruba 5 m/min, což by odpovídalo vzdálenosti asi 15 km za dva dny. Odhadoval jsem, že déle by asi nevydržel. Pozoroval jsem jej dalších dvacet hodin, než se zastavil na stavidle v Podbabě.

Po pouhých dvou hodinách plavby se ostrov vlivem větru stočil napříč a oběma konci se zaklesl o břehy kanálu, kde filtroval vodu. V této prakticky neměnné pozici zůstal 16 hodin, pak se srovnal a pokračoval dál po proudu. Velmi zajímavý byl intenzivní život v okolí plovoucího ostrova, kolem kterého se nahloučily divoké kachny a filtrovaly vodu s řasami a drobnými živočichy. Základním dojmem z celé povodně bylo překvapení nad tím, kolik rozmanitých míst, jako jsou tůňky, vývratové jizvy a zejména proteplené mělčiny kolem štěrkových výsep, dokázala povodeň vytvořit a jak rychle byly tyto biotopy kolonizovány. Běžný upravený tok řek se ve srovnání s povodní naturalizovaným prostředím jevil jako pustina. Něco podobného platí i pro malé toky, které – pokud to je možné – přírodovědci již od moravské povodně v roce 1997 opakovaně navrhují ponechat bez dalších úprav.

Plovoucí ostrovy jsou popisovány z afrických i jihoamerických jezer, ale nečekal jsem, že se s nimi potkám v Praze. Říční údolí jsou považována za jeden z hlavních biokoridorů, kde transport např. semen probíhá zejména za zvýšených vodních stavů, ale tady šlo o „stěhování celé louky“ za podmínek, které by v přírodě odpovídaly vyschnutí koryta a následnému uvolnění porostu při návratu toku do původního stavu např. podzimními dešti po suchém létu. Předpokládám proto, že nejenom vlhké, ale i suché periody jsou pro přirozenou funkci říčního biokoridoru významné.

Soubory

článek ve formátu pdf: 201401_020-021.pdf (381 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky