Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Pás totality ve střední Evropě

Další příležitost bude až v roce 2135
Publikováno: Vesmír 77, 675, 1998/12

Roku 1999 nastane úplné zatmění Slunce pozorovatelné i ve střední Evropě. Měsíční stín se dotkne jihu Velké Británie 11. srpna v 10 hodin 10 minut světového času a bude postupovat přes severní Francii, Německo, Rakousko, Maďarsko, Rumunsko a cíp Bulharska až do Indie, kde ve 12 h 35 min UT v Bengálském zálivu naši planetu opustí. Nejdéle (2 minuty 24 sekund) bude trvat v Rumunsku.

Zatmění Slunce i Měsíce se opakuje v periodě SAROS, trvající 18 let 11 dní 7 hodin 43 minut. Během té doby proběhne 15 úplných, 15 částečných a 13 prstencových zatmění Slunce a 29 zatmění Měsíce. Úplné zatmění Slunce lze pozorovat jen v pásu totality (totálního zatmění, pozn. red.), širokém okolo 200 km a dlouhém několik tisíc km. Fáze úplného zatmění trvá nanejvýš 7,5 minuty. Poslední úplné zatmění bylo v Praze r. 1706 a další, kdy pás totality bude probíhat 30 km na sever od Prahy, nastane r. 2135. V Evropě sice bylo možné pozorovat úplné zatmění r. 1990, ale jen v severním Finsku.

Sluneční korónu s koronálními paprsky, koronálními dírami aj. lze sledovat pozemskými i družicovými koronografy (při umělém zastínění Slunce). Ty však neumožňují pozorovat nejvnitřnější část koróny a ani vždy nezachytí celou délku koronálních paprsků. Přitom právě ty části sluneční koróny, které jsou sledovatelné při úplném zatmění, poskytují důležité informace o sluneční aktivitě. Ta probíhá v jedenáctiletých cyklech, skládajících se v cyklus 22letý, 80letý ad. Délka cyklů souvisí např. se změnou polarity magnetického pole apod. V každém okamžiku cyklu jsou podmínky v koróně poněkud jiné, a proto je třeba získat data při zatměních vyskytujících se v různých fázích slunečního cyklu.

V srpnu bývá v Evropě hezky, přesto je třeba vybrat si místo, kde je větší pravděpodobnost bezoblačného počasí. Jeden mráček v nepravý čas na nepravém místě, a abyste čekali do roku 2135! K fotografování sluneční koróny lze použít i běžně dostupné teleobjektivy s ohniskovou vzdáleností 1000 a 500 mm.

Obrázky

Úplné zatmění Slunce 26. února 1998

Pozorovatelné bylo jen v Karibské oblasti. Na katolické misii Don Bosco ve Venezuele (asi 50 km na severozápad od Maracaiba) ho sledovali pracovníci Hvězdárny v Úpici. Trvalo 3 minuty 50 sekund. Byly při něm pořízeny snímky bílé koróny, určené pro studium jejích fyzikálních vlastností, jiné byly zaměřeny na rozložení polarizovaného světla a další (na černobílém filmu) zkoumaly rozložení jasových poměrů v koróně měřením optické hustoty. Průběh zatmění byl též zachycen videokamerou (viz také obrázek a obrázek).

Pás totality ve střední Evropě

První písemný záznam o slunečním zatmění můžeme najít v čínské kronice Šu-King, kde je uveden ve spojitosti se setnutím hlavy královského astrologa. Astrolog zapomněl na blížící se úplné zatmění upozornit krále, a proto lidé nebyli připraveni k zahnání saně, která dle jejich představ chtěla Slunce pozřít. A tak přesto, že se Slunce zase po malé chvilce objevilo, byl astrolog o hlavu kratší. To se stalo r. 2137 před Kristem.

Později se lidé naučili sluneční zatmění předpovídat na dlouhou dobu. V 7. století před Kristem Chaldejci v Babylónii totiž objevili periodu SAROS, což je doba mezi stejnými zatměními a trvá 18 let 11 dnů 7 hodin a 43 minut. Během této periody proběhne 43 různých slunečních zatmění: 15 úplných, 15 částečných a 13 prstencových. Méně známými periodami jsou TRITOS, která trvá přibližně 11 roků, a INEX, která trvá 29 roků (je to součet period SAROS a TRITOS).

Přestože během 18 let se vyskytne 15 úplných zatmění, je jen málo obyvatel zeměkoule, kteří měli možnost tento zajímavý úkaz vidět. Měsíční stín zasáhne totiž vždy jen malý kousek naší planety jeho šířka je v průměru kolem 200 a délka několik málo tisíc kilometrů a v důsledku pohybů Měsíce a Země přeběhne po zemském povrchu velkou rychlostí, takže zatmění trvá nejdéle kolem 7 minut.

Střední Evropě se v poslední době úplná zatmění prakticky vyhýbají. Pražané např. mohli tento úkaz pozorovat naposledy v 18. století a další je čeká až ve století 22. Obyvatelé naší republiky budou ale mít možnost vidět úplně zakryté Slunce 11. 8. 1999 u našich jižních sousedů.

Soubory

Článek ve formátu PDF: 1998_V672-676.pdf (313 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky