Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Papoušek a zeměpisné jeho rozšíření na povrchu zemském.

Publikováno: Vesmír 1, 65, 1871/8
Obor: Zoologie

Zeměpisné rozšíření jednotlivých druhů tvorstva na povrchu zemském stalo se terpvé v poslední době předmětem rozsáhlých výskumů a pozorování přírodozpytců. Druhdy nebráno tak přísně na váhu, jednak že podrobnější studia přírodnická toho nevyžadovala, jednak že také nebylo příležitosti a vhodných prostředků seřaditi tak veliký materiál v celek soustavný a přehledný. Jeť zajisté nesnadno stopovati původ některého zvířete u nás juž od nejdávnějších časův zdomácnělého a jen neobyčejná opatrnost a vytrvalost cestovatelů může temné známosti neb domněnky o jeho původním domově poněkud vyjasniti. Rozvoj vědy přísné vyžaduje toho ale nezbytně, aby zeměpisné rozšiřování tvorstva i rostlinstva úplně se seznalo, jelikož pouze na základě jeho rozřeší se všeliké záhadné otázky, které dosud hlubším studiím přírodnickým byly na úkor a na škodu.

Cestovatelé na výpravách vědeckých sledují také s pílí neunavnou stopy nejdávnějšího byť i vyhynulého života organického v těch krajinách, kam zavítají, a snahám jejich u valné části zdařilo se juž vypátrati domovinu a bezpečně určiti kolebku mnohých zvířat i rostlin, které do poslední chvíle považovány bývaly za prvotné obyvatele nynějších jejich domácích okršků. Učení Darwinovo hlavně bylo ve směru tom pobudkou a nyní stojí celé legie jarých pracovníků v plné činnosti, aby pravdám velikého genia nad Temží novými a přesvědčujícími doklady přispívali. Přeměna druhů jakož i posloupné a důsledné stopování jejich vývoje a zdokonalování u věčném tom boji o vlastní bytí, o vlastní život a trvání v popředí přivádí badatele na studia přísná o geografickém rozšíření organismů, na pátrání bedlivá po původním vzniků jejich, po vlasti, kde v těch neb oněch charakteristických formách tělesných se zrodily a dospívaly.

Ovšem vyskytují se tu ohromné nesnáze; někdy nelze skutečně sledovati původ zvířete v některé krajině až v jistou dobu, ačkoliv na jiném místě, kde zajisté prvotně se nevyvinulo, vyskytují se patrné zbytky jeho paleontologické. Jindy opět schází dokladů ve velké knize zkamenělin pro mnohé známé zvíře, které té doby divným řízením cest nalezáme na místech nejrůznějších. Kostra lva vedle kostry lišky polární objevena byla těchto dnů v Hohenfelsu ve Würtembersku, tedy v místech druhdy zimavých, kdežto považujeme ho přec za zvíře pásma horkého. Snad byl to lev jiného druhu. I o tom pochybujem, jelikož vyskytuje se valná část tvorstva právě žijícího na tomže stupni tělesního vyvinutí, jako dnes ho vídáme, také juž v dobách historicky nejdávnějších, lev na skulpturách starobylého Ninive, podobně vyobrazen je, jak posud ho zříme ve zvěřincích i v divé svobodě v pralesích Afrických neb Asiatských - avšak co jsou 3000 let v oné řadě věků nedostižných, v nichž zpovolna rozvinovala se zdokonalující tvárnost života ústrojného vůbec. Nám podivné jsou mnohé zkamenělé zbytky, jež nyní po dobách pradávných opět nalezáme; ano považujem mnohé z nich za jakési přechodní tvary druhu jednoho v druh jiný jaksi vyšší a dokonalejší, a hle - což bude opět po věcech příštích, zdaž i tenkrát nebudou leckterá ze zvířat nynějších jména pouze za tvary přechodní ve formě zlepšené, v těla přiměřeněji sestrojená, která v boji o život a sebezachování snadněji by obstáti mohla? Zajisté!

Avšak známost zeměpisného rozšíření organismů má pro nás také stránku praktickou i pobavnou. Pokud týče se výhod, kterých poskytuje v obecném životě, netřeba nám příliš slovy se šířiti. Chov dobytka, drůbeží, ptactva zpěvného a tak zvaného domácího vůbec, pěstování nejrůznějších rostlin, ať pro okrasu, zvláštnost nebo pro plodiny užitečné - vše zajisté těsně váže se na jejich poměry, přirozenou povahu, kterouž ale jenom v původním domově úplně lze seznati a vyzpytovati. Nezdary v hospodářství nezřídka přičítáme mylným a nepravým příčinám, kdežto háček vlastně vězí v neznalosti poměrů a potřeb, jichž dlužno by bylo užívati. O tom podávají nám však denní zkušenosti s dostatek příkladů. - Jinak zajímavo a milo je každému, poznal-li poněkud alespoň život zvířat zvláště mu příjemných, mohl-li stopovati rodokmen zvířat domácích od prvých kořínků, které zapustil v prvotném domově svém, až ku konečnému rozvětvení potomstva jeho po různých končinách země.

Vezměme na př. papouška, kterého každý zná, každý miluje. Jeť o něm sice povědomo, že je ptákem horkého pásma, avšak v některých místech na jihu Evropy zdomácněl juž tak, že sotva kdo na jeho mimoevropský původ pomýšlí. Byl tam přinešen v šedém pravěku a od té doby získal si občanského práva.

Avšak na vzdor tomu nepozbývá papoušek ani zde původního rázu svého tropického, kterýž nepřetržitě dědí se i na mláďata, byť v novém domově daleko od svobodných pralesů asiatských, afrických neb australských se zrodivší. Evropa zůstává papouškovi vždycky zajetím.

Uvykl si naň, že se mu časem stává lhostejným, snad i příjemným ve společnosti člověk.a Papoušek miluje společnost, doma žije v houfech spřízněnců, škádlí se s jinými činí si život hrou. Proto baví ho také blízkost člověka, kterého pitvornými posuňky velmi rád napodobuje; směje se s ním, zívá, kašle a kýchá i snaží se mluviti, vždyť má k tomu jazyk přispůsobilý, tlustý a masitý. Papoušek je opicí mezi ptactvem, opicí krásnou s pestrým bohatým peřím. Cela duha barev snáší se nádherně na jeho těle ve všech možných přeměnách. Známe doposud asi 250 druhů papoušků, každý jinak skvostně sbarvený, a zajisté že řada jejich dosud není vyčerpána. 1)

Dle dosavádních vědomostí našich žije z těchto

v Americe ... 142 druhů

v Africe ... 32 druhů

v Asii ... 18 druhů

v zemích Pauanských a Moluckých ... 83 druhů

v Australii ... 59 druhů

na ostrovech v Polynesii ... 29 druhů

Co se týče soustavného rozdělení papoušků podotýkáme, že novým bádáním tolikéž mnohé zastaralé nepravdy se vymítily. Čeleď papoušků patří v řád ptáků šplhavců (scausores), který jinak od ostatních řádů naprosto odloučen jediné papouškem nočním (Stryngops) k dravcům poněkud příbuznost jeví, k nimž mimochodem řečeno všecky druhy papoušků ústrojím kostry své více méně lnou. Soustava rodů papouškových je však velmi nesnadná, jelikož zoologové v ohledu tom doposud na určitých charakteristických příznacích systematických dohodnouti se nemohou. Dle nejlepších bádání dlužno rozeznávati 26 rodů papoušků, jež řadí se v patero podčeledí spůsobem tímto:

  1. Papouškové noční (Stringopinae). Zevnějškem i spůsobem žití připomínají nehrubě na naše sovy a jsou jaksi jen výminkou mezi papoušky ostatními. Celkem přináleží k nim pouze dva druhy.
  2. Papouškové chocholatí či kakadu (Plictolophinae) rozeznávají se od druhých chocholem na hlavě, jejž mohou dle libosti zježiti a opět složiti. Sem patří 26 druhů.
  3. Papouškové dlouhoocasí (Sittacini) mají skvostný chvost sestávající z jednotlivých na sobě položených vždy delších a delších vrstev barvitých velmi jemných per; čítají 139 druhů a jsou tudíž mezi papoušky poměrně nejčetněji zastoupeni.
  4. Papouškové praví (Prittacinae) mají ocas krátký, jinak podobají se předešlým, různíce se pouze co do velikosti. Sem zahrnuto 125 druhů, k nimž patří papouškové u nás chovaní.
  5. Papouškové řasoocasí (Trichoglossinae) liší se od všech druhů zobákem a pak jemným jazykem svým těsně posázeným malounkými bradavkami, kterýmž velmi obratně šťávu rostlinnou ssáti mohou.

Poznámky

1) Ještě r. 1832 známo bylo zoologům pouze 197, z nichž 83 připadlo na země americké. G. Gray ovšem páčil r. 1859 počet druhů papoušků na 381, avšak udání toto je nepravé zakládající se na nespolehlivých a z části mylných zprávách cestovatelů.

Diskuse

Žádné příspěvky