mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Ozubené soukolí vymyslela příroda

 |  8. 1. 2015
 |  Vesmír 94, 6, 2015/1

Nejenže člověk nevynalezl šroub a matici (Vesmír 90, 477, 2011/9), ale nevymyslel ani ozubené soukolí. Příroda jej opět předběhla o několik milionů let a ozubenou převodovkou obdařila kornatku hnědou (Issus coleoptratus). Tento malý hmyz ze starobylého podřádu křísů (Auchenorrhyncha) je rozšířen po celé Evropě. Jeho nymfy dokážou skočit na neuvěřitelnou vzdálenost, mnohasetnásobně přesahující délku jejich těla. Aby byl takový skok přesně směrován, je nutná vzájemná koordinace obou no s maximálním rozdílem nanejvýše 0,00003 sekundy. Pokud by jedna noha vystřelila o něco dřív, začal by hmyz během skoku rotovat a nemohl by dopadnout na zvolené místo.

Jak zjistili Malcolm Burrows a Gregory Sutton z Cambridgeské univerzity, k přesné koordinaci skoku slouží kornatce ozubené převody v příkyčlích zadních nohou. Převod se skládá z řady deseti až dvanácti zoubků, které připomínají okraj ozubeného kolečka. V tomto místě jsou nohy těsně přiblížené, takže zoubky jedné nohy zapadají mezi zoubky druhé nohy. Důsledkem toho je, že jedna končetina se nemůže pohybovat bez druhé. A právě to je nesmírně důležité pro skok, který má svého hmyzího majitele katapultovat do vzduchu rychlostí čtyř metrů za sekundu na vzdálenost, která až 300× přesahuje délku jeho těla.

Ozubené soukolí mají vyvinuté jen nymfy. U dospělého hmyzu zuby mizí a zůstává hladká lišta, která ale funguje podobně jen na základě tření. Důvod, proč tomu tak je, není úplně jasný. Může jím být křehkost zubů. Pokud by se některý ulomil, celý mechanismus by přestal fungovat. Protože nymfy se během vývoje pětkrát svlékají, mohou pokaždé při této příležitosti své ozubené soukolí opravit. Dospělé kornatky už takovou možnost nemají. Zato jsou ale vybaveny křídly. Kam nedoskočí, tam doletí. (DOI: 10.1126/science.1240284)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Entomologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...