mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Otázka kam táhnout vozík nemá jednoznačnou odpověď

 |  1. 1. 2003
 |  Vesmír 82, 34, 2003/1

Záměrem článku „Noste dříví do lesa!“ (Vesmír 81, 568, 2002/10) nebylo kazit někomu potěšení z fyzické práce v tichém zimním lese Drahanské vrchoviny či následnou pohodu u praskajícího krbu, z nějž sálá teplo z nasbíraného klestí. Ztráta živin, které z tamních lesů zmizí s klestím odvezeným na vozíku taženém lidskou silou, nepřevyšuje jejich vstup daný zvětráváním podloží a atmosférickou depozicí (ukládáním živin přinášených atmosférickým prouděním odjinud). S počtem vyznavačů spalování klestu v krbech by ovšem ztráta živin z lesního ekosystému narůstala (zvláště kdyby se přidali sběrači šišek a hrabáči lesního opadu). V případě masové obliby zmíněných činností se lze v dotčených lesních ekosystémech nadít nedostatku živin. Taková situace byla ještě poměrně nedávno (v 1. pol. 20. století) ve velké části našich lesů zcela reálná a pravděpodobně se nevyhnula ani lesům Drahanské vrchoviny. Je otázka, nakolik je stav živin v těchto ekosystémech dosud minulými způsoby hospodaření poznamenán. To však nebylo hlavní sdělení našeho článku. Cílem bylo upozornit na hrubé nedocenění významu živin obsažených v biomase lesního ekosystému pro další generaci lesa v přirozeně citlivých horských polohách, v nichž se v posledních desetiletích v důsledku vysoké kyselé atmosférické depozice výrazně snížila zásoba bazických živin (vápníku, hořčíku a draslíku). V horských churavějících smrčinách (které ale na Drahanské vrchovině nejsou) mají živiny obsažené v biomase mnohdy zásadní význam pro další existenci lesa.

Pro úplnost dodejme, že v některých oblastech nepředstavovalo z hlediska přírodovědného negativní zásah ani masivní odstraňování klestí, hrabanky apod. Právě tyto způsoby hospodaření byly a jsou nezbytné pro udržení charakteru otevřených, světlých pařezinových doubrav a dubohabřin, dnes namnoze chráněných pro neobyčejné bohatství druhů bylinného podrostu. Otázka volající po určení směru tahu vozíku s klestím nemá tedy obecně platnou jednoznačnou odpověď. Doufáme ale, že autor článku „Kam s klestím“ řeší volbu mezi klestím a elektrickým vytápěním pouze hypoteticky a i letos se zaopatří palivem z lesů Drahanské vrchoviny. Mimochodem jsme se zrovna dočetli, že minulému předsedovi vlády vyhřívá krb v jeho exilu na Českomoravské vrchovině místo dřeva plyn, neb prý je to levnější (Lidové noviny, 7. 12. 2002). Zde bychom se zvláště vřele přimlouvali za to, aby místo dobývání Hradu vyrazil do lesa na klestí.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Diskuse

O autorech

Jeňýk Hofmeister

Jakub Hruška

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...