mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Osmnácté zrcadlo

 |  7. 4. 2016
 |  Vesmír 95, 230, 2016/4

Hubbleův teleskop se dočká nástupce. Na začátku února letošního roku byl na rozkládací konstrukci kosmického teleskopu příští generace namontován poslední, osmnáctý segment jeho hlavního zrcadla. Od plánovaného startu do vesmíru nás dělí už jen necelé tři roky. Ač to může znít překvapivě, v příběhu Webbova teleskopu se to jeví jako pouhý okamžik.

Ten příběh začal 8. června 1998, kdy tehdejší ředitel (administrátor) amerického úřadu NASA Daniel Goldin představil veřejnosti projekt Next Generation Space Telescope (NGST), neboli Kosmický teleskop příští generace. Současně byly zveřejněny jeho čtyři možné podoby, z nichž se bude vybírat. Ve třech případech šlo o dalekohled se zrcadlem, které by se teprve po vynesení do vesmíru rozložilo do pracovní polohy a jehož sběrná plocha by odpovídala průměru okolo osmi metrů. Proti slunečnímu světlu mělo zrcadlo pracující ve volném prostoru chránit obrovské stínítko. Dalekohled měl podle všech tří návrhů operovat ve vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země ve směru od Slunce, v místě, kde se vzájemně kompenzuje gravitační přitažlivost obou těles s odstředivou silou. Objekt sem umístěný pak spolu se Zemí obíhá okolo Slunce. Prakticky je však ve stavu labilní rovnováhy, takže družice ve skutečnosti okolo tohoto bodu, označovaného jako L2, „kličkují“ po tzv. Lissajousových křivkách. Čtvrtá koncepce nejvíce připomínala klasický dalekohled – měla pevné monolitické zrcadlo o průměru šest metrů. Zvláštností byl nápad vyslat takový teleskop na velmi protáhlou eliptickou oběžnou dráhu okolo Slunce, která by zařízení občas zavedla až za dráhu planety Mars, na hranici pásu asteroidů. A datum startu? Plán říkal, že někdy v roce 2007.

Nyní vidíte 26 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Jan Veselý

Mgr. Jan Veselý (*1967) studoval astrofyziku na MFF UK a vystudoval učitelství fyziky na Univerzitě Hradec Králové. Zabývá se výukou a popularizací astronomie a astrofyziky. Do roku 2018 působil v Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové a nyní pracuje v Hvězdárně a planetáriu hl. m. Prahy.
Veselý Jan

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...