Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Ochranné fluorescenční pigmenty u korálů

 |  5. 6. 2002
 |  Vesmír 81, 356, 2002/6

Korálnatci (přisedlí láčkovci) mají významnou ekologickou úlohu – v tropech vytvářejí útesy a vážou velká množství oxidu uhličitého, jehož koncentrace vzrůstá jak – v ovzduší, tak v mořských vodách. Živiny získané fotosyntézou korálnatcům obstarávají symbiotičtí dinoflageláti – zootaxonely. Podobně jako jiné fotosyntetizující organizmy jsou však i zootaxonely citlivé na nadměrné množství sluneční energie, které nejsou schopny zpracovat. Když si zootaxonela poškodí fotosyntetizující aparát, buď uhyne, nebo se od korálnatce odloučí. Korálnatec potom zbělá, a posléze z nedostatku potravy odumře. K vybělení korálnatců přispívají také příliš vysoká teplota, ultrafialové záření, znečištění oceánů a snížený obsah solí v mořské vodě (ten bývá v mělkém moři vyvolán hojnými dešti nebo přítokem vody z řek).

Jako ochrana před nadměrným světlem slouží zmíněným symbiotickým řasám živočišné fluorescenční pigmenty obsažené v různých druzích korálových láčkovců. Souhrnným názvem se označují jako pocilloporiny (byly objeveny u rodu Pocillopora). Fluoreskují modře, zeleně, žlutě a červeně. Chemicky jsou blízké známému zelenému fluorescenčnímu proteinu. Korálnatců je celkem 124 druhů (patří k 56 rodům a 16 čeledím) a různé fluorescenční pigmenty mají buď volně v buňkách, nebo v pigmentových granulích. Množství zootaxonel je víceméně úměrné koncentraci fluorescenčního pigmentu v korálech. U korálů adaptovaných na světlo bývá množství pigmentů větší než u korálů adaptovaných na stín. Florescenční pigmenty rozptylují a odrážejí škodlivé záření a díky tomu mohou symbiotické řasy přežít.

Vědci z University v Sydney zkoumali uložení fluorescenčních pigmentů v tkáních láčkovců fluorescenční a laserovou skenovací mikroskopií. Různé fluorescenční pigmenty jsou uloženy blízko sebe, což umožňuje přenos energie ve spektrálních kaskádách tak, že poslední emise je už mimo absorpční oblast řasového karotenoidu peridininu i chlorofylu.

A. Salih ze sydneyského týmu chce spolupracovat s turistickou společností Reef Explorer, která organizuje noční výpravy pro amatérské potápěče a používá svítidla vydávající ultrafialové i modré záření. Z doprovodné lodi se pravděpodobně dá lokalizovat výskyt jednotlivých druhů láčkovců i stupeň jejich poškození. Podle výsledků výzkumu lze také do jisté míry předpovědět poškození i regeneraci organizmů různých korálových útesů v nejbližších dvou desetiletích. (Nature 408, 850–853, 2000; Biophotonics International, duben 2001)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Zdeněk Šesták

RNDr. Zdeněk Šesták, DrSc., (*1932) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu experimentální botaniky AV ČR se zabývá fyziologií fotosyntézy. Šéfredaktor časopisu Photosynthetica. (e-mail: sestak@ueb.cas.cz)

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes s podporou

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...