Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Obnovitelná kultura lidských kmenových buněk – významný mezník

Publikováno: Vesmír 77, 706, 1998/12
Rubrika: Aktuality

Představa, že z ledničky vyjmeme buněčnou kulturu, ošetříme ji vhodnými růstovými faktory a vyrobíme téměř kteroukoli tkáň lidského těla, zní dnes ještě fantasticky, avšak předpoklad pro tento druh bioinženýrství tu již je. Biolog James Thomson se spolupracovníky z Wisconsinské univerzity v Madisonu izoloval kmenové buňky z lidských embryí a dosáhl toho, že „neomezeně“ rostou. Získal pět „nesmrtelných“ buněčných linií.

Připomeňme však nedávnou minulost – na počátku 90. let byly do možností, které by mohl poskytnout výzkum lidských embryonálních buněk, vkládány velké naděje. Zároveň to však ve Spojených státech vzbudilo intenzivní veřejnou diskusi, která posléze vedla až k zákazu takovýto výzkum podporovat z federálních prostředků (ostatně podobná reakce následovala nedávno po úspěchu s klonováním jehněte Dolly – viz Vesmír 77, 567, 1998/10). To mělo za následek, že badatelé, kteří v přínos takového výzkumu věřili, hledali prostředky jinde než u státu. Zdroje nalezli a vydavatele časopisu Science postavili před otázku, zda kontroverzní výzkum publikovat. Ke kladné odpovědi vedla mj. i úvaha, že v opačném případě by se uzavřela možnost veřejně diskutovat o případných rizikách.

Jaké možnosti pluripotentní kmenové buňky nabízejí? Nejprve možnost studovat in vitro lidskou embryogenezi, abnormální vývoj (do kmenové buňky lze umístit pozměněný gen či posléze upravený chromozom), bude možné tyto buňky využít k objevu dalších lidských genů, bude na nich možné testovat léky i látky potenciálně teratogenní, a nakonec mohou sloužit jako obnovitelný zdroj buněk pro tkáňové transplantace a genové terapie.

Před čtyřmi lety panel NIH o výzkumu lidského embrya došel k závěru, že výzkum s kmenovými buňkami je přijatelný, pokud lidská embrya „nebyla pro výzkumné účely stvořena“.

Science 282, 1014–5, 1045, 1061–1062, 1145–1147, 1998

Soubory

Článek ve formátu PDF: 1998_V705-706.pdf (447 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky