Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

O původu financí

Niall Ferguson: Vzestup peněz (Finanční dějiny světa)

Argo, Praha 2011 (z anglického originálu The Ascent of Money: A Financial History of the World, Penguin 2008, přeložil Eduard Geissler), 324 stran, EAN 9788025703373

Publikováno: Vesmír 93, 247, 2014/4
Obor: Ekonomie
Rubrika: Nad knihou

 

Počátkem 18. století nashromáždil britský lékař Thomas Fuller různá lidová rčení a přísloví.1) Jedno z nich praví: „Na úrok půjčování způsobilo strádání.“2) Toto rčení vyjadřuje hluboce zakořeněnou nedůvěru (ba někdy přímo nenávist), kterou mnoho lidí chovalo a nadále chová vůči finančním institucím a nástrojům. Harvardský historik, politický a ekonomický komentátor a jeden z nejvlivnějších intelektuálů současnosti Niall Ferguson ve své knize Vzestup peněz ukazuje, že uvedená „lidová moudrost“ moudrostí ve skutečnosti vůbec není, a dokládá, že ekonomie občas poskytuje neintuitivní závěry. Jedním z nejvýznamnějších zjištění, ke kterým Ferguson podle svých slov dospěl, je, že „chudoba není výsledkem toho, že by finančníci vykořisťovali chudé“, a že „příčinou chudoby je spíše nedostatek finančních institucí, to, že banky chybějí, ne to, že existují“ (s. 20). Jak je to možné? Předně je třeba si uvědomit, jakou roli finanční instituce (zahrnující trhy s dluhopisy a akciemi, banky a jiné finanční zprostředkovatele) hrají: umožňují těm, kteří spoří, půjčovat těm, kteří peníze potřebují. Díky existenci finančních institucí mohou lidé s dobrými nápady, avšak s nedostatkem naspořených peněz tyto nápady realizovat za pomoci půjček od těch, kteří spoří, avšak dobré nápady nemají. Realizace dobrých nápadů znamená růst bohatství; pokud by tedy finanční instituce neexistovaly, museli by se lidé spokojit s mnohem nižším životním standardem.

Plány spořících a půjčujících si jsou koordinovány prostřednictvím oné tak často proklínané entity – úrokové míry. Úroková míra představuje „cenu“, kterou ti, co si finanční prostředky půjčují, musí zaplatit. Jelikož je dobrých nápadů víc než prostředků na jejich realizaci, některé musí dostat přednost před jinými, a to většinou ty, které přispívají k růstu blahobytu nejvíce, protože za jejich realizaci jsou jejich nositelé ochotni nejvíce zaplatit. Na druhou stranu úroková míra motivuje lidi ke spoření: čím méně jsou lidé kompenzováni za to, že půjčují ostatním, tím méně půjčují. Jestliže si někde lidé musí půjčovat na vysoký úrok, může to být proto, že finanční instituce jsou nedostatečně rozvinuté: je-li jediným poskytovatelem úvěrů místní lichvář, platí lidé vyšší úroky, než kdyby lichvářů bylo několik, neřkuli kdyby lichvářům konkurovali banky a další zprostředkovatelé. Jak píše Ferguson: „Lidé mohou uniknout ze spárů lichvářů jen tehdy, když mají přístup k dobře fungujícím úvěrovým sítím, a jen v případě, že si mohou uložit peníze ve spolehlivé bance, mohou se tyto peníze dostat od nic nedělajících bohatých k pracovitým chudým“ (s. 20).

Fergusonova kniha však zdaleka není dílem „finančního romantismu“ zaměřeného výhradně na hladkost fungování finančního systému; hovoří i o jeho problémech. Vypovídá o panovnících a vládách půjčujících si na finančních trzích peníze na financování válek („Trh s dluhopisy je zcela určitě dítkem války“ – s. 62) a následně vytvářejících hyperinflace, jež zvýhodňují dlužníky a poškozují věřitele; mluví o bublinách na trzích s akciemi a s nemovitostmi a jejich splaskávání; a také o centrálních bankách a jejich ne vždy úspěšných opatřeních. Vzestup peněz je však především pojednáním o tom, jak se finanční nástroje a instituce vyvíjejí. Autor pro účely své knihy považuje za velmi výstižný „darwinovský jazyk“ a dokonce uvažoval o tom, že svoji knihu nazve O původu financí – jako poctu Charlesi Darwinovi.3) Podle Fergusona dochází ve finančním světě – stejně jako v přírodě – k „vymírání“ méně úspěšných finančních technik a institucí a k „přežívání“ těch úspěšnějších (přičemž možná trochu podceňuje fakt, že vlády často nechávají neživotaschopné útvary přežívat po dlouhou dobu). Toto evoluční pojetí finančních dějin Fergusonovi umožňuje relativně optimistický pohled na finanční krize, kdy dochází k „vymírání“ všeho nepřizpůsobeného a k uvolnění prostoru pro vznik něčeho nového.

Ferguson neopomíjí ani vliv financí na důležité historické události. Tvrdí dokonce, že „za každým dějinným úkazem se skrývá nějaké finanční tajemství“ (s. 3), ať už jde o rozkvět renesančního umění, Francouzskou revoluci, pokoření Napoleona či vzestup Nizozemí a úpadek Argentiny. Bylo by však omylem považovat Fergusona za ekonomického deterministu; jak píše v jedné ze svých dřívějších knih: „Peníze netočí světem o nic víc než postavy knihy Zločin a trest jednají podle logaritmických tabulek.“4) Ferguson chápe, že vztah mezi ekonomikou a politikou je komplexní a kauzalita je oboustranná.

Jakkoli nemůže Fergusonova kniha nahradit studium ekonomické a finanční teorie (ne vždy dává jasné odpovědi na otázky „proč“), je neocenitelným souborem příběhů (byť řadu z nich ekonomové dobře znají) o penězích, bankách, finančních nástrojích a lidech, kteří hráli v dějinách finančnictví důležitou roli. Obsahuje „ekonomickou analýzu“ Shakespearova Kupce benátského i Caprova filmu Báječný život; přibližuje osudy slavných rodů Medicejských a Rothschildů5) i obyčejného skotského lichváře zatčeného v roce 2006; vypráví příběh skotského spekulanta a usvědčeného vraha Johna Lawa i peruánského ekonoma-hrdiny Hernarda de Soto, který leží v žaludku nechvalně známé maoistické organizaci Světlá stezka.6)

Podtrženo a sečteno, Vzestup peněz je poutavou a poučnou procházkou po dějinách i současnosti financí a – stejně jako jiné Fergusonovy knihy7) – stojí za přečtení.

Literatura

 

Poznámky

1) Fuller Thomas: Gnomologia: Adagies and Proverbs. B. Barker, London 1732.

2) „To borrow upon Usury, bringeth on Beggary.“

3) Nakonec dostal přednost název inspirovaný dokumentárním seriálem a knihou Jacoba Bronowského Vzestup člověka. Je příznačné, že i Fergusonův Vzestup peněz má filmovou mutaci.

4) Ferguson Niall: The Cach Nexus: Money and Power in the Modern World, 1700–2000. Basic Books, New York 2001, s. 13.

5) Ferguson je mj. autorem dvousvazkového díla o rodině Rothschildů (The House of Rothschild: Volume 1: Money’s Prophets: 1798–1848. Penguin Books, New York 1999; The House of Rothschild: Volume 2: The World’s Banker: 1849–1999. Penguin Books, New York 2000).

6) V češtině vyšla slavná kniha Hernarda de Soto Mystérium kapitálu: proč kapitalismus triumfuje na Západě a selhává všude jinde na světě (Rybka Publishers, Praha 2007).

7) Zatím poslední Fergusonovou knihou je The Great Degeneration: How Institutions Decay and Economies Die vydaná v roce 2013. V současnosti pracuje Ferguson na biografii Henryho Kissingera.

Citát

 

Soubory

článek ve formátu pdf: V201404_247-249.pdf (318 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky