Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

O katastrofách malých a velkých

(D. Storch, Vesmír 77, 558, 1998/10)
Publikováno: Vesmír 78, 12, 1999/1

David Storch je jistě brilantní pisatel a nepochybuji, že i zkušený badatel. Právě proto bych si od něj rád nechal vysvětlit některé nejasnosti, které jsem našel v jeho glose.

Rád bych se zeptal na to, zda si opravdu myslí, že disturbance nízké intenzity nemohou zasáhnout velkou plochu, a naopak že disturbance na malé ploše nemohou mít vysokou intenzitu. Dovedu si živě představit velikou plochu „postiženou“ velmi mírnou (málo intenzivní) disturbancí, a naopak malou plochu změněnou intenzivní disturbancí oproti původnímu stavu k nepoznání. Možná že jsem jenom něco přehlédl, nebo vinou nedostatku prostoru David Storch něco zapomněl doplnit. Rozhodně mi v tom jednoduchém vztahu intenzity a plochy něco nehraje.

A ještě k nenápadné glose o nemožnosti srovnávat „kůrovcové“ disturbance na Šumavě a v Bavorském lese. Proč ne? Kde je míra velké a malé plochy? Pokud by si autor článečku vylezl na kopec Luzný, s podivem by možná zjistil, že i dle vlastních prostorových měřítek může dost dobře srovnávat. Rozloha lesů poškozených lýkožroutem není na bavorské straně nic, co by se dalo z lesnického i ekologického hlediska považovat za „malé plochy“. Rozdíl v disturbancích tu však skutečně je možno nalézt. V našich lesích se po ataku „brouka“ pouští do další fáze disturbance vyspělá lesnická technologie, která ve většině případů odklidí z lesa „napadenou“ dřevní hmotu (tedy biomasu), podpoří erozi těžkou mechanizací, popřípadě pozmění na velkých těžených plochách jak půdní pokryv, tak pravděpodobně i mikroklimatické podmínky. Pak se do uvolněných a upravených míst lidskou rukou vsazují malé sazenice stromků. Z tohoto pohledu je tedy disturbance na Šumavě (na větší ploše) skutečně intenzivnější než na druhé straně hranice. S přírodními procesy to ale nemá mnoho společného. Srovnávat ve smyslu chtít vidět stejné nebo podobné se tedy skutečně nedá. Srovnávat v badatelském slova smyslu však pochopitelně ano.

Soudím, že studium vzájemného vztahu intenzity disturbancí a prostoru, na nichž se odehrávají, nepřinese (a nepřináší) rozhodně jednoduchou přímou či nepřímou úměrnost (korelaci, asociaci…) tak, jak z dotyčného příspěvku vyplývá. Příroda je totiž mocná čarodějka.

Martin Braniš


Odpověď autora

K první poznámce: Může se samozřejmě stát, že v konkrétních případech zasáhne disturbance nízké intenzity velkou plochu a naopak, příroda (zvláště ta živá) se neřídí striktními pravidly. Hovořil jsem ale o celkovém trendu, který je spíše pravděpodobnostní povahy. Obecně skutečně platí, že disturbance o malé intenzitě s větší pravděpodobností zničí spíš menší plochu a naopak, nicméně v konkrétních případech tomu může být jakkoli, záleží na typu prostředí a typu disturbance. A je také pravda, že právě ty konkrétní případy by nás měly zajímat především, pouze porozumění jednotlivostem znamená skutečné porozumění přírodě. Ale nic naplat, psal jsem obecně o disturbancích, popisoval jsem tedy pouze obecný trend. Korelace jakožto čistě statistická záležitost tam opravdu je.

K druhé poznámce: Možná jsem nezvolil nejvhodnější příklad, děkuji za upřesnění. Považoval jsem za důležité zdůraznit, že stačí i pouhá změna prostorového měřítka na to, aby se zásadně změnila dynamika rozhodujících ekologických procesů, a že je nebezpečné vyvozovat na základě procesů probíhajících v jednom měřítku závěry pro jiná měřítka, nic víc.

David Storch

Soubory

Článek ve formátu PDF: 1999_V007-012.pdf (642 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky