Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

O budoucím zdraví rozhodují první dva roky života

 |  11. 2. 2010
 |  Vesmír 89, 78, 2010/2

U příležitosti říjnového summitu o zdraví, pořádaného pod záštitou A. Merkelové a N. Sarkozyho, podává Cesar de Victora z brazilské Universidade Federal de Pelotas v časopise The Lancet souborný přehled nejnovějších poznatků o tom, jak zdravotní stav v prvních dvou letech života ovlivňuje budoucí vývoj dítěte. Když vybereme to, co se týká zemí s vysokou nebo střední ekonomickou úrovní (jako je ČR), překvapivě se ukáže, že právě zdravotní stav v prvních dvou letech života je rozhodující.

Už těhotná žena má mít plnohodnotnou stravu s dostatkem bílkovin, vápníku a vitaminů, ale nemá ztloustnout. Porodní váha není v článku zmiňována. Pak nastupují prvé dva roky života a ty hrají v určování budoucího osudu jedince rozhodující roli. Především se má předcházet ztloustnutí, ta baculatá batolata nejsou nejlepší řešení. Správná výživa v tomto vývojovém období údajně zaručuje, že později bude jedinec vysoký, silnější a inteligentnější, bude mít lepší výsledky ve škole, a nakonec bude i sociálně a ekonomicky úspěšnější. Ta kritická doba se počítá od početí do dvou až tří let života. Samozřejmě je třeba předejít podvýživě, to ale platí hlavně pro chudé země, České republiky se to moc netýká. Jádro věci je v tom, že při udržování normální tělesné váhy do dvou let se u dětí tvoří více netučné (svalové a kostní) tělesné hmoty, kdežto nadměrný přírůstek na váze je spojen s nadměrnou tvorbou tuku. To se pak obtížně odstraňuje a vede to k vyššímu ohrožení aterosklerózou, vysokým krevním tlakem a dalšími „civilizačními“ chorobami.

Pozdější přírůstek váhy, pokud index tělesné hmotnosti zůstává v normálu, není na závadu, pubertální a postpubertální růstový skok je naopak prospěšný, pokud je zajištěn růstem kostí a svalů (a nikoliv nabýváním sádla). Takoví jedinci později bývají vyšší, svalnatější, chytřejší a bohatší. Ani pak ale nemá být přírůstek váhy působen hromaděním tuku. To znamená, že rodinné zvyklosti ve výživě, které jsou spojeny s obezitou, by se neměly přenášet na další generaci. Týká se to i školního stravování. Jak zabránit nezdravé baculatosti batolat či starších dětí, poradí matce každý dětský lékař. Pro chudé země ovšem platí, že i podvýživa v raném dětství má pozdější nežádoucí zdravotní následky. (The Lancet 374, 1123, 2009)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Vratislav Schreiber

Prof. MUDr. Vratislav Schreiber, DrSc., (*1924) vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze. Podílel se na studiu hormonu TRH a oxidu dusnatého. Pod jeho vedením vyšla monografie o stresu. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR a předsedou České endokrinologické společnosti. Byl prvním, kdo dostal cenu Praemium Bohemiae. V roce 2003 mu prezident republiky udělil medaili Za zásluhy.

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...