Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

O babičkách, babkách a bábách

Publikováno: Vesmír 95, 536, 2016/9

Prázdniny skončily, děti se vrátily od babiček a na babičkovskou bábovku, shovívavost a trpělivost mohou na nějaký čas zase jen vzpomínat. Slovo babička vyvolává nejen příjemnou nostalgii, ale je zajímavé i jazykově, zvláště když se pozastavíme také u výrazů babka a bába.

Slovo babička, jehož základní význam je „matka jednoho z rodičů“, sice slovotvorně souvisí se slovem bába i se slovem babka, ale jejich významové vztahy už nejsou v současné češtině nijak přímočaré. U slova bába (s variantou baba) totiž význam rodinného příslušníka postupně zcela mizí z užívání. I když ve staré češtině to byl jeho význam primární, dnes, pomineme-li nářečí, se s ním setkáme už jen v historických románech, ve vzpomínkách pamětníků a v řeči malých dětí. Mnohem častěji jde o hanlivé označení staré nebo nepříjemné a zlé ženy, jindy naopak, poněkud překvapivě, o pojmenování pochvalné (např. sexy baba). U babky byl vývoj podobný v tom, že jako označení rodinného příslušníka slovo téměř vymizelo, ale běžně označuje starou nebo starší ženu. K čemu tedy došlo? Původní zdrobnělina babička (bábababkababička) ve významu „příbuzné“ vytlačila své „předchůdkyně“. Tento výsledek je pro nás z jistého hlediska výhodný, protože nestojíme před stejným dilematem jako u podobné trojice slov matka, máma a maminka. Slovo matka je pro leckoho příliš oficiální, máma zase familiární a maminka přespříliš citově zabarvené.

Při oslovování babiček vítězí podoba babi. Lze ji považovat za zkrácenou oslovovací formu (pro vyjádření pátého pádu jednoznačně převažuje), ale postupně se prosazuje i užívání v dalších pádech. Slovo přitom zůstává nesklonné (líbilo se nám u babi). Podobně užíváme v oslovení mami, teti, analogicky také tati a další.

Připomeňme, že pojmenování rodinných příslušníků (máma, bába, táta, …) patří k nejstarším slovům ve slovní zásobě každého jazyka a také k prvním dětským slovům. Podle etymologů z „dětského žvatlání“ dokonce pocházejí.

Soubory

článek ve formátu pdf: V201609_536-537.pdf (305 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky