Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Nový tygr na světě

Publikováno: Vesmír 86, 108, 2007/2
Obor: Zoologie

Tygr je úchvatná a zároveň největší kočkovitá šelma, která ve svém asijském areálu vytvořila řadu odlišných forem, považovaných systematiky za poddruhy (viz Vesmír, 82, 398, 2003/7). O tygra jávského (Panthera tigris sondaica), tygra balijského (P. t. balica) a tygra turanského (P. t. virgata) přišlo lidstvo vlastním přičiněním – a o to usilovněji by mělo bojovat za záchranu dalších poddruhů – tygra čínského (P. t. amoyensis), tygra indického (P. t. tigris), tygra indočínského (P. t. corbetti), tygra sibiřského (P. t. altaica) a tygra sumatránského (P. t. sumatrae). Všechny tyto poddruhy byly rozlišeny na základě tělesných rozměrů, délky i kresby srsti a lebečních znaků. Proto se s napětím očekávalo, jak dopadnou molekulární studie. Analýzy potvrdily svébytnost všech žijících poddruhů. Kromě toho studie ukázala, že svébytnou skupinu tvoří také indočínští tygři z Malajského poloostrova. Nový poddruh byl po ochranáři P. Jacksonovi nazván Panthera tigris jacksoni, česky mu můžeme říkat tygr malajský nebo tygr Jacksonův. Při oddělování poddruhu se zřejmě uplatnila šíje Kra (mezi Malajským poloostrovem a Zadní Indií). Ze studia mitochondriální DNA dále vyplývá, že tygr malajský, tygr indočínský a tygr sibiřský čili ussurijský jsou si blízce příbuzní. S nadsázkou bychom je mohli označit za indočínské tygry, z nichž jeden se vyskytuje v Malajsii, druhý v Zadní Indii (Indočíně) a třetí osídlil nejsevernější oblasti tygřího areálu, kde se zvětšil a zhoustla mu srst. Autoři zmíněné studie se též pokusili datovat předka všech dnešních poddruhů s výsledkem kolem 72 000–108 000 let, což je mnohem méně oproti levhartovi či jaguárovi. Asi před 73 500 lety došlo na Sumatře k obrovské sopečné erupci, o níž se předpokládá, že měla značný vliv jak na slony, tak na člověka, a tedy eventuálně i na tygry…

Pro nás je zajímavé, že poddruh tygra indočínského popsal r. 1968 náš vynikající zoolog Vratislav Mazák a o několik let později se postavil také na obranu svébytnosti tygra balijského, který byl považován některými zoology za formu totožnou s tygrem jávským. Nová molekulární studie tedy potvrdila oprávněnost popisu tygra indočínského, tygr malajský však Mazákovi podle ní unikl. K tygru balijskému se molekulární analýzy prozatím nevyjádřily, nicméně v tuto dobu by měl již být k dispozici materiál všech tří vyhubených forem, a tak se snad už brzy dozvíme kompletní molekulární verdikt ohledně všech tygrů (Shujin Luo v dopise). Tygry jihovýchodní Asie včetně vymřelého jávského a balijského se nyní zabývá také nová morfologická revize. Její závěry, s ohledem k řadě odlišností, povyšují tygra sumatránského a jávského dokonce na vlastní druhy (Panthera sumatrae a P. sondaica) a tygra balijského považují za svébytný, a tedy oprávněný poddruh tygra jávského (P. sondaica balica). Kromě toho nenašla tato nová práce žádné znatelné rozdíly mezi vzorkem tygrů z Indočíny a Malajsie, což je s ohledem k popisu nového tygra malajského poměrně překvapivý závěr a patrně bude ještě vyžadovat další cílený výzkum. Pokud pomineme počet svébytných forem tygrů, který se snad už brzy konečně ujasní díky molekulárním analýzám, pak můžeme plně docenit odborný cit Dr. Mazáka, jehož závěry platí i po třiceti letech.

Je ještě šance, že bude objeven další tygr?
Nejde jen o to, zda nepřinese další objev molekulární analýza. V některých lokalitách by ještě mělo smysl hledat. Je podivné, že tygr neosídlil Cejlon (což se povedlo třeba levhartovi) a zřejmě se nikdy nevyskytoval na Borneu, které bylo od pliocénu mnohokrát přístupné. Přitom právě bornejští savci mají mnoho vazeb na kontinentální jihovýchodní Asii, zvláště na Sumatru. Je možné, že to souvisí s již zmíněným mladším datováním předka, a tak možná tygr propásl vhodné pevninské mosty na příslušné ostrovy při poklesu hladiny oceánu v průběhu ledových dob. V případě Bornea je však nutné přiznat, že se vlastně neví, jestli tam tygr někdy žil, či dokonce žije. V čem je problém? Tak třeba v Přírodovědném muzeu v Londýně je lebka tygra s etiketou Borneo, na význačné archeologické lokalitě Niah Cave v Sarawaku (na severu Bornea) byl nalezen tygří špičák, a hlavně byly u domorodců leckde na Borneu viděny tygří lebky, špičáky a kůže. Existuje ale vážné podezření, že je lebka v muzeu špatně popsána a fosilní tygří zub pochází z povrchových vrstev (v hlubších vrstvách nebyl tygr nalezen). Navíc má zřejmě řada lebek a zubů z Bornea vazby na některé antropology, kteří je domorodcům dovezli coby dary, a nelze ani vyloučit, že tygří materiál kupovali domorodci výměnou za místní komodity. Pak tu jsou ještě domorodá tvrzení, že se v pralesích na Borneu kromě levharta obláčkového vyskytuje veliká pruhovaná kočka, která neleze na stromy. Ke všemu lze přidat pozorování a snad i několik fotografií od jednoho Francouze, který se ale domníval, že tygry vysadili na Borneu místní sultáni. (Podobný původ se přisuzoval i bornejským slonům, nicméně molekulární data jasně ukázala, že sloni na Borneu jsou svébytný starý poddruh.) Všem kryptozoologům lze proto doporučit, aby (místo hledání lochnesek, přežívajících dinosaurů a sněžných mužů) pátrali po tygrech na Borneu. Možná by tygr malajský nemusel být posledním objeveným poddruhem. (PLoS Biology 2, 2275–2293, 2004 a Cat News 30, 12–15, 1999 a Mammalian Biology, 71, 268–287, 2006/5)

Věnováno památce prof. Zdeňka Veselovského, jedinečného zoologa, učitele, popularizátora a velkého znalce i přítele zvířat.

Soubory

článek ve formátu pdf: 200702_V108-109.pdf (261 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky