Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Nové dojmy ze starých knih

S Theodorem Kotschym pod Demávend

Publikováno: Vesmír 91, 547, 2012/10
Rubrika: Úvodníky

…odtamtud bylo krásně vidět na zasněžený kužel Damávandu, obraz to, jehož jsem se nemohl nasytit.

Jan Rypka, Íránský poutník,

Družstevní práce, Praha 1946, s. 97

Leží kdesi zasuty v zaprášených regálech a skoro nikoho nezajímají. Proč taky – v době, kdy aktuální už není informace, která nese datum z minulého týdne. Naštěstí letitou knihu na webu už také najdete (viz třeba books.google.cz/books), její vůni však neucítíte. Leckdo se leckde ohání nezbytností poučení z historie, potažmo tedy ze starých spisů, leč skutky dennodenně ukazují, že to jsou jen třpytivá klišé.

Jsou ovšem tací, kteří nedají na dávná moudra dopustit. A dobře vědí proč. Uchovávají je a činí jim potěšení podělit se o své znalosti i nechat nahlédnout do svých archivů. Setkání s nimi a jejich poklady je blaženým pohlazením po duši. A těch nových dojmů a poznatků s tím spojených! Těší mě, že si Vesmír troufl pootevřít pozapomenuté svazky a nahlédnout, kudy kráčelo vzdělávání v předpředminulém století (viz článek Jana Kozáka na str. 586–590). Třeba se tomu dnes usmějete, ale bezpochyby za tím bylo nezměrné úsilí.

Anebo z jiného soudku: Letos se připomíná sté výročí založení České botanické společnosti (17. června 1912). Ta jistě nevznikla mávnutím kouzelného proutku a v zemích Koruny české musela mít dobře založené kořeny. V době jejího vzniku byl už dávno po smrti rakouský botanik Karl Georg Theodor Kotschy (1813–1866). S Českou botanickou společností nemohl mít nic společného, ale země Koruny české promlouvají z jeho jména! Mohly vést nitky naší botaniky také k němu? Narodil se v dnes polském městečku Ustroń, kousek severovýchodně od Třince. Projel kus světa, nejedno bejlí nese jeho jméno a mnohá pro svět vědy objevil.

Zkoumal také perský Demávend1) na severu dnešního Íránu. Svá bádání a putování vydal v roce 1859.2) Tehdejší vědecké práce se nesly v jiném duchu než dnes. Kromě pro laika vcelku nudného výčtu latinských jmen rostlin, jejich počtu a lokalit si Theodor Kotschy všímal kosího zpěvu, způsobu putování s muly a místních zvyklostí. Rozepsal se o tygřích stopách kolem tábora výpravy na Demávend (v jeho době tam tygři ještě žili). Také tolik nespěchal s publikací – kolem íránského vulkánu botanizoval v roce 1843, práce vyšla za šestnáct let, možná ještě později. Fotografie k mání tenkrát zdaleka nebyla, a tak kreslil a popisoval – alespoň horu. K dokonalosti by stačilo spojit preciznost Kotschyho popisu se současnými možnostmi – není problém vyhledat na webu snímky flóry kdekterého místa na zeměkouli, většinou jim však chybí popis a dost často také pojmenování. Kotschymu zase chyběly obrázky rostlin…3)

Poznámky

1) V přepisu (kromě citací) jsem se přidržel překladatelů Axworthových Dějin Íránu Zuzany Kříhové a Jana Marka (Lidové noviny, 2009), jiné možnosti jsou Damávand, Damavand, Demávand…

2) Theodor Kotschy: Erforschung und Besteigung des Vulkan Demavend, Mittheilungen aus Justus Perthes’ Geographischer Anstalt über wichtige neue Erforschungen auf dem Gesammtgebiete der Geographie von Dr. A. Petermann, 1859, 48–68.

3) Za námět děkuji Janu Kozákovi, Alanu Kuželovi, Ivanu Perglerovi a Vladimíru Weignerovi.

Citát

Na konci světa se odpoutá démon Aži Daháka a vyjde ze svého skalního vězení pod Demávendem, aby způsobil ve světě spoušť. Vyjde proti němu Keresáspa. Tento nejslavnější hrdina… zabije svým kyjem odpoutaného Daháku… Ahura Mazda sestoupí z nebe v průvodu Sraošově… Svět pak bude navždy dokonalý a nesmrtelný.

Otakar Klíma, Zarathuštra,

Orbis, Praha 1964, s. 107

Soubory

článek ve formátu pdf: 201210_546-547.pdf (387 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky