Nová vysokoškolská učebnice a příručka organické chemie

Obecně lze předpokládat, že učebnice tak fundamentální vědní disciplíny, jako je organická chemie, budou vycházet často. Ve skutečnosti ale poslední česky psaná učebnice organické chemie vysokoškolského typu vyšla v roce 1991. ¹⁾ Nedávné vydání české verze učebnice Johna McMurryho ²⁾ tento kritický stav na našem trhu napravilo. Je třeba ocenit významný překladatelský počin odborníků – J. Jonase, E. Klinotové, J. Klinota, F. Lišky, M. Potáčka, J. Svobody, T. Trnky – vedených prof. Jiřím Svobodou, kteří tuto vynikající učebnici zpřístupnili českému čtenáři.

Kniha obsahuje 31 kapitol, 5 dodatků a rejstřík. Jednotlivé kapitoly představují vzájemně navazující úseky, které jsou členěny podle současného pojetí výkladu organické chemie. V kapitolách obecnějšího charakteru je diskutována strukturní teorie organických sloučenin, teorie kyselin a bází, stereochemie a současné analytické metody používané k určování struktur organických sloučenin. ³⁾ Ostatní kapitoly jsou členěny tradičně podle funkčních skupin a výklad chemické reaktivity v daných třídách sloučenin je založen na moderním mechanistickém přístupu, využívajícím poznatky fyzikálně-chemické. Jednotlivé kapitoly jsou precizně didakticky zpracovány, obsahují řadu názorných barevných obrázků a vzorců.

Kromě ryze „organických“ kapitol najde čtenář poučení i v kapitolách zahrnujících chemii biomolekul, jakými jsou sacharidy, aminokyseliny, peptidy, bílkoviny, lipidy či nukleové kyseliny. „Biologicky“ orientovaným čtenářům tyto kapitoly umožní lépe pochopit další souvislosti prezentované v biochemii, biologii nebo genetice. V poslední kapitole je možno nalézt základní poučení o syntetických polymerech, diskutovány jsou struktury, vlastnosti a principy jejich vzniku.

Takřka beletristickou formou jsou jednotlivá témata dokreslena faktografickými a historickými daty, která se týkají více než devadesáti významných chemiků. Součástí každé kapitoly je podkapitola „Chemie@lidská činnost,“ v níž je klíčová problematika dána do souvislosti s využitím v životě (stereochemie s chirálními léčivy, ethery a epoxidy s epoxidovými pryskyřicemi apod.).

Jako v každé správně koncipované učebnici jsou i v této ukázky řešených úloh a úlohy neřešené, jejichž výsledky jsou uvedeny v dodatku D. Krom toho je na konci každé kapitoly jako výzva řada dalších úloh, jejichž řešení je obsaženo ve Sbírce úloh S. McMurryho. ⁴⁾ Své nově nabyté znalosti může čtenář interaktivně testovat na webových stránkách vydavatele originálu chemistry.bookscole.com/mcmurry6e.

Součástí učebnice je pět dodatků (A-E). Dodatek A obsahuje ukázkově zpracované názvosloví polyfunkčních organických sloučenin, vycházející z názvoslovných principů uvedených v jednotlivých kapitolách pro příslušné třídy organických sloučenin. ⁵⁾ V dodatku B je uveden přehled konstant kyselosti vybraných organických sloučenin, dodatek C obsahuje užitečný slovník základních pojmů s odkazy na text. V dodatku E, vytvořeném speciálně pro českou verzi publikace, je přehled nositelů Nobelových cen za chemii.

Kniha je graficky velmi zdařilá a čtivá. Překračuje rámec vysokoškolské učebnice – je mo derní příručkou organické chemie. Kromě středoškolských i vysokoškolských studentů a učitelů najdou v této knize poučení i farmaceuti, přírodovědci, technici i další zájemci, kteří mohou uvedené poznatky využít. Jim všem lze tuto učebnicipříručku vřele doporučit.