Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Neosahávejte kukuřici

 |  8. 1. 2015
 |  Vesmír 94, 7, 2015/1

Ačkoli se zoologové domnívají, že hmat u rostlin je omezený na masožravky, popřípadě mimózu citlivku a semena střílející netýkavky, rostliny často nenápadně reagují na dotyky. Vzájemné dotyky listů téže rostliny anebo rostlin sousedních jsou stimulem, se kterým se rostliny setkávají denně. Experimentátoři z Bosny a Hercegoviny vystavovali mladé rostliny kukuřice a fazolu po šest dní intenzivnímu dotyku jiných rostlin téhož druhu po dobu pouhé minuty denně. Osahávaná kukuřice dosáhla výšky stonku 15,4 namísto 17,5 cm, menší biomasy, listové plochy a jiných morfologických charakteristik, nezmenšil se ale kořenový systém. U fazolu nebyly tyto charakteristiky významně rozdílné od nedotýkaných rostlin.

Rostliny kukuřice s dotykovými podněty emitovaly více nerolidolu, farnesenu a jiných terpenoidů než kontrolní rostliny. U fazolu šlo o nárůst množství neidentifikovaných seskviterpenů. Na tyto pachové látky reagovaly mšice. Jak mšice střemchová – Rhopalosiphum padi – na kukuřici, tak mšice maková – Aphis fabae – na fazolu lezly raději na kontrolní rostliny. A stejně tak samičky slunéčka sedmitečného měly raději kontrolní rostliny, i když na nich ještě nebyly žádné mšice.

(Vsuvka pro kolegy neznalé mšičích chutí: mšice střemchová se jmenuje podle svého brzce jarního a podzimního hostitele, zatímco v létě střídá spoustu rostlin z čeledi lipnicovitých včetně pěstovaných druhů obilovin, i kukuřice; mšice maková podobně přelétá na jaře z brslenu na řadu dvouděložných rostlin, hlavně na řepu a bob, ovšem i na mák, podle něhož má jméno, a na fazol, který byl zkoumán v uvedené studii. Ještě širší spektrum letních hostitelů má třeba mšice broskvoňová, naopak existuje řada „mono“ fágních druhů majících pouhé dva hostitele, jednu dřevinu kolem zimy a jednu bylinu v létě.)

Z nejasného důvodu jsou rostliny s hmatovým stimulem pro mšice nejen méně atraktivní, ale i méně příhodné – za týden na nich mají mšice o 17 % méně potomstva. Zde je menší atraktivita pro mšice spojená s menší atraktivitou pro jejich predátory – slunéčka. Jindy jsou ovšem poškozené rostliny navštěvovány predátory a parazitoidy častěji než rostliny kontrolní. Volají totiž o pomoc prostřednictvím synomonů. Při mírném napadení rostliny snižují chemickou ochranu, což poskytuje predátorům chutnou kořist, teprve při silném napadení vytvářejí spoustu toxinů. Jako třeba chrastice zmiňovaná v souvislosti s vlnáčem netečným (Vesmír 93, 246, 2014/4). Budete-li se muchlat se svými oblíbenými květinami, asi hůř porostou, ale budou nechutnější pro škůdce. (Arthropod-Plant Interactions 8, 171–181, 2014)

 

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Oldřich Nedvěd

Doc. RNDr. Oldřich Nedvěd, CSc., (*1965) vystudoval entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na Přírodovědecké fakultě JU vyučuje zoologii bezobratlých. V Entomologickém ústavu BC AV ČR, v. v. i. v Českých Budějovicích se zabývá ekofyziologií hmyzu.

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes s podporou

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...