Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Neetická popularizace vědeckých výsledků

 |  5. 12. 2013
 |  Vesmír 92, 658, 2013/12

Bohužel se až příliš často setkáváme s tím, že někteří vědci a vědkyně lehkomyslně ohlašují v denním tisku své objevy léků proti rakovině, léčebných postupů založených na kmenových buňkách ap., aniž by nejprve účinnost takových léků a terapeutických postupů důkladně prověřili náročnými standardními klinickými pokusy a poté výsledky řádně publikovali v odborném tisku.

Jako nadějné léky jsou veřejnosti často prezentovány látky, které se takto jeví pouze v preklinických testech („ve zkumavce“, popř. na některých zvířecích modelech) a teprve mají být klinicky testovány ve standardních klinických testech (jež mají, jak známo, tři postupné fáze trvající celkem několik let). Takoví badatelé nezaslouženě sklízejí krátkodobý obdiv laiků (a často i vědců z jiných oborů, kteří do věci nevidí). Nikdo se už za pár let neptá, jak ten slibný lék vlastně nakonec dopadl – novináři se raději věnují zase nějakému jinému „převratnému objevu“.

Je samozřejmě v pořádku, když se v médiích mluví i o pokrocích na úrovni základního výzkumu, ale je třeba vždy velmi jasně říci, jak velice daleko je odtud k případnému skutečnému léku. Málo se ví, že z látek, které se jeví jako nadějné v té prvotní laboratorní fázi, se opravdovými léky stane jen asi jedna tisícina a že celkové náklady důkladného klinického testování těch opravdu nadějných látek se pohybují ve stovkách milionů dolarů (přičemž většina těchto peněz „přijde nazmar“, neboť obvykle ani opravdu velmi nadějné látky nakonec jako lék schváleny nejsou…).

Myslím, že jakékoli „nafukování“ vědeckých výsledků, obcházení standardních postupů vědeckého ověřování nových výsledků a vzbuzování falešných nadějí u pacientů je velice neetické. Všichni bychom si měli vzít příklad z našeho zdaleka nejúspěšnějšího biomedicínského badatele prof. Antonína Holého. Ten o lécích, k jejichž vývoji zásadním způsobem přispěl (ve spolupráci s belgickou virologickou laboratoří E. De Clercqa a americkou farmaceutickou firmou Gilead), začal na veřejnosti mluvit vždy teprve po definitivním schválení americkým úřadem pro kontrolu léčiv FDA, tedy poté, kdy již bylo na tisících pacientů ověřeno, že nepochybně fungují.

Je třeba poznamenat, že A. Holý byl v medicinální chemii skutečně nejvyšší světová třída – v roce, kdy FDA schválila k používání dvě jeho virostatika, schválila celkově jen 17 nových léků…

/publikováno na: www.ceskapozice.cz/domov/veda-vzdelavani/o-lecich-na-rakovinu-neetickem-nafukovani-vedeckych-vysledku/

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost

O autorovi

Václav Hořejší

Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc., (*1949) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., který v letech 2005-2017 řídil a kde je vedoucím oddělení molekulární imunologie, se zabývá povrchovými a signalizačními molekulami buněk imunitního systému. Přednáší imunologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze.
Hořejší Václav

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes s podporou

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...