Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Nedostatek fyzické aktivity není hlavní příčinou nadváhy

 |  1. 11. 2012
 |  Vesmír 91, 622, 2012/11

Při současném vývoji bude v roce 2015 trpět nadváhou bezmála každý třetí člověk, každý desátý pak obezitou. Neblahé zdravotní důsledky nadváhy, zahrnující riziko kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky 2. typu a některých druhů rakoviny, jsou obecně známy. Zatímco bezprostřední příčinou nadváhy je nevyrovnaná energetická bilance, vznikající nadměrným příjmem potravy na jedné straně a nedostatečným výdejem energie na straně druhé, společenské příčiny tohoto jevu jsou stále diskutovaným tématem. Všeobecně se pandemie obezity dává za vinu současnému životnímu stylu, kdy lidé žijí v podmínkách diametrálně odlišných od těch, v nichž se vyvíjeli po větší část své evoluční minulosti. Vedou se však spory o to, zda větším problémem je nadměrný příjem energie, nebo její nedostatečný výdej. Otázkou tedy je, v čem a do jaké míry jsme se my, bohatí obyvatelé Západu, odchýlili od způsobu života našich dávných lovecko-sběračských předků.

Na tuto otázku se nyní pokusila odpovědět studie, která zkoumala, jak se liší denní energetická bilance lovců-sběračů, zemědělců a lidí, žijících v rozvinutých zemích s tržní ekonomikou. Tým vědců měřil celkový denní energetický výdej u příslušníků lovecko-sběračského kmene Hadza, obývajícího lesostepi západní Tanzanie. Naměřené hodnoty pak porovnával s energetickým výdejem farmářů z Nigérie, Gambie, Bolívie a dnešních obyvatel Evropy a USA.

Hadzapové jsou lovci a sběrači s tradiční dělbou práce, kdy ženy se společně věnují sběru rozmanitých plodů a podzemních hlíz, zatímco muži, obvykle osamoceně, loví a domů přinášejí maso velkých i menších zvířat a med. Během dne přitom často urazí značné vzdálenosti. Hadzapové jsou mimořádně cenným zdrojem dat pro řadu srovnávacích studií. Více než kterékoli jiné lidské etnikum nám slouží coby referenční model, ilustrující stadium, kterým si během pleistocénu prošli předkové všech dnešních lidí.

Studie přinesla překvapivé výsledky. Životní styl se nezdá mít velký vliv na denní energetický výdej. U mužů kmene Hadza nehraje roli vzdálenost, kterou denně urazí při honbě za potravou, u žen překvapivě nehraje roli těhotenství. Hodnoty celkového denního energetického výdeje naměřené u lovců-sběračů, zemědělců a obyvatel Evropy a USA pak nejenže nejsou statisticky odlišitelné, ale značně se překrývají. Tento závěr se shoduje i s výsledky nedávné studie, která srovnává hodnoty energetického výdeje pro 98 lidských populací (nezahrnující lovce a sběrače) a která dokazuje, že socioekonomické ukazatele nekorelují s denním výdejem energie nebo s fyzickou aktivitou.

Tak jako jiné komplexní znaky (například výška nebo tělní proporce) je i celkový denní energetický výdej zjevně ovlivnitelný prostředím a životním stylem (jak dokazují lehce zvýšené hodnoty energetického výdeje u farmářských společností). Přesto je metabolický obrat pozoruhodně stabilní fyziologickou proměnnou napříč společnostmi a prostředími. Toto zjištění dává jednoznačně za pravdu těm, kteří tvrdí, že pandemie obezity je obecně způsobena spíše nadměrným příjmem potravy než nedostatečným výdejem energie. Autoři studie nicméně zdůrazňují, že pravidelné cvičení je pro udržování dobrého zdraví velmi důležité. Hadzapové tráví aktivním pohybem větší část dne než Evropané nebo Američané, což se zjevně odráží na jejich nápadné vitalitě i v pokročilém věku. Podobnost naměřených energetických výdajů mezi vzdálenými populacemi s výrazně odlišným způsobem života ukazuje, že energetický výdej není prostou funkcí fyzické aktivity. Rychlost metabolismu je konzervativní znak, který reflektuje naši sdílenou evoluční minulost spíše než rozmanitost životních stylů dnešních lidí. (PLoS ONE, e40503, 2012)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavel Duda

RNDr. Pavel Duda, Ph.D., (*1986) vystudoval ekologii živočichů na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Zabývá se evolucí a fylogenezí člověka.
Duda Pavel

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes s podporou

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...