Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Náplavový kužel na okraji pouštní pánve

 |  16. 6. 2005
 |  Vesmír 84, 306, 2005/6

V pustině mezi pohořími Kchun-Lun a Altun, která tvoří jižní okraj čínské pouště Taklamakan, vznikl obrovský náplavový kužel. Z hor (v pravém dolním rohu fotografie) stéká řeka a větví se do velkého vějíře dílčích divočících toků. Voda má na obrázku ocelově modrou barvu a mizí výparem a vsakováním v poušti (vlevo nahoře). Říční koryta v pravé části náplavového kužele jsou tohoto času suchá a mají stříbřitou barvu.

Náplavové kužele byly mnohokrát popsány ze suchých nebo polosuchých oblastí; daleko méně jsou známy z krajin pokrytých lesy, kde jejich architektura není tak čitelná. Usazování náplavových kuželů začíná, když řeky opouštějí stísněná horská údolí, a tím částečně ztrácejí schopnost přenášet hrubozrnný sediment. Kužele obsahují dva odlišné typy usazeniny: vlastní říční uloženiny a tělesa vzniklá gravitačními proudy v píscích, štěrcích a blokových akumulacích. Většinou převládají usazeniny prvního typu. Za normálních okolností vznikají v systému koryt, jaký vidíme na obrázku. Koryta brázdící kužel mají krátkou (obvykle jen několikaletou) životnost, mj. proto, že po vytrvalých deštích bývá celý kužel překryt plošným splachem a tvorba koryt začíná znovu téměř „od nuly“. Laloky vzniklé gravitačními proudy zvodnělého sedimentu, což je druhý základní typ usazenin tvořících kužele, většinou nedosáhnou okraje tělesa; zůstanou v horní a střední části a dělí tak architekturu kužele na dvě odlišné poloviny. To je výtečně vidět na našem obrázku – uprostřed kužele náhle ubývá počet říčních koryt. Je to proto, že tělesa gravitačních proudů bývají lemována agradačními valy, vyvýšenými okraji, které se vytvoří v důsledku zpomalení pohybu při okraji. Ty musí řeka někudy prorazit, a pak se zase může rozvětvit.

Náplavové kužele mohou být dlouhé až 50 kilometrů. V geologickém záznamu Českého masivu byly rozpoznány například v permokarbonských pánvích severovýchodních Čech; nádherný odkryv hrubozrnných sedimentů náplavového kužele představuje skalní pilíř se zříceninou Břecštejna (Hrádečku) poblíž Trutnova.

Ke stažení

O autorovi

Radek Mikuláš

RNDr. Radek Mikuláš (*1964) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá studiem biogenního přepracování hornin, paleobiologií a geomorfologií. Je autorem či spoluautorem několika knih, z poslední doby např. Současná umělecká díla v krajině, Divoká příroda Prahy a blízkého okolí či Atlas pískovcových skalních měst České a Slovenské republiky.
Mikuláš Radek

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes s podporou

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...