Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Nanotranzistor

Publikováno: Vesmír 81, 5, 2002/1
Rubrika: Aktuality

Tranzistor známe již přes padesát let. Pro osvěžení paměti: William Shockley, John Bardeen a Walter Brattain objevem tranzistoru v roce 1947 odstartovali digitální věk, což ovšem ještě v roce 1956, kdy za tento objev dostali Nobelovu cenu, sotvakdo tušil. Tranzistor nám poskytuje dvě základní funkce. Buď slouží jako přepínač (stav zapnuto, vypnuto), anebo jako reostat (zeslabuje či zesiluje procházející elektrický proud). První funkci využívají např. počítače, druhou např. radiopřijímače. To, co nás na činnosti tranzistoru udivuje, je jeho schopnost řídit svoji „polovodivost“. Miliony tranzistorů, které tvoří dnešní mikročipy, mohou tvořit třeba procesor výkonného počítače nebo řídit vstřikování paliva do motoru či zpracovávat data rozličných senzorů.

Fotolitografické technologie, jež se při výrobě mikročipů používají, jsou dosud „hromotlucké“ – přestože se rozměry tranzistoru stále zmenšují, mají zatím i ty nejpropracovanější technologie hranici kolem 20 nm. Hendrik Schön, Zhenan Bao a Hong Meng však připravili tranzistor, jehož rozměry jsou asi desetkrát menší. Jeden z velkých technologických problémů při výrobě tak extrémně miniaturizovaných tranzistorů představují elektrody oddělené několika molekulami. Téměř se vymyká představivosti jak k tak malé součástce (k molekule!) připojit elektrické kontakty. Však to také výzkumníci z Bellových laboratoří v Murray Hill „nedělali“ sami: s určitou nadsázkou lze říci, že nechali molekulu, aby si kontakty našla sama. Prokázali, že je možné vyrobit tranzistor na jedné molekule. Jaké budou další kroky?

Soubory

Článek ve formátu PDF: 2002_V004-006.pdf

Diskuse

Žádné příspěvky