Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Nádrže pod Pálavou z ptačí perspektivy

Publikováno: Vesmír 75, 681, 1996/12

O Novomlýnských nádržích se již psala spousta papíru, vedly se zasvěcené i méně zasvěcené diskuse v rozhlase a televizi. Nicméně nádrže tu dnes již jsou a pohled z ptačí perspektivy podněcují k zamyšlení nad jejich osudem i nad poučením, které jejich bouřlivá historie může poskytnout.

Od roku 1949 jsem každoročně pobýval v Dolních Věstonicích jako účastník výzkumů na slavném sídlišti lovců mamutů i živé přírody a jeho okolí, ať to byly bílé skály Pálavy nebo lužní háje na jejím úpatí. Nad Věstonicemi se tehdy stékaly tři řeky - Dyje, Jihlava, Svratka - a celý úval pokrývala mozaika luhů, starých říčních ramen a močálů, na něž byl velkolepý pohled z vrcholů Pálavy, zejména kdy vítr čeřil stříbrné listy bílých topolů a vrb. V čile tekoucí Dyji nad obcí žily dosud pontokaspické druhy plžů Theodoxus danubialis a Lithoglyphus naticoides, v ramenech endemická dunajská bahenka Viviparus acerosus a mnoho dalších a dalších živočichů a rostlin. U silnice z Mušova k Mikulovu byly krásné tůně s bohatou flórou a faunou. Podařilo se mi tehdy sebrat vodní měkkýše ve značném množství. takže dnes máme doklad, co zde žilo.

Řeky se ale stále více kalily, citlivé druhy ustupovaly, pak přišla pohroma zdejších luhů a mokřadů - výstavba soustavy velkoplošných nádrží - "nového socialistického Balatonu", jak tehdy kdosi oslavil dílo, které změnilo obraz krajiny pod Pálavou. Co se vlastně stalo? Někdo bude nostalgicky vzpomínat na ztracený ráj Tomečkových luhů a ramen, jiný řekne, že se vlastně tak moc nestalo a třeba poukáže na Třeboňsko, které lidská ruka přetvořila již na sklonku středověku, a to tak, že tato krajina je dnes biosférickou rezervací dokumentující harmonii mezi přírodou a lidským dílem. Je jistě pravda, že nádrže nepředstavují tak drastický zásah, jako je třeba odlámání celých hor s bohatou faunou a flórou a zároveň krajinných dominant, ať již jde o severočeské sopečné vrchy nebo o moravskou Čebínku či Kotouč u Štramberka. Luhy prostě nahradila mělká jezera. Kupodivu nikdy však nebylo patřičně zdůrazněno, jaký byl hospodářský přínos luhů ve srovnání s přínosem nádrží, věcně posouzeným v širších souvislostech.

Zkusme proto bilancovat ztráty a zisky, které tato přeměna přinesla. Pod jednotvárnou hladinou nádrží zmizel podivuhodný svět ramen, mokřadů a luhů na soutoku tří řek, korunovaný dominantou Pálavy, jaký se už nikde v našich zemích neopakuje. Padl za oběť velikášským vidinám, které měly naši krajinu vylepšit, přinesl však jen skrovný zisk,, jestli vůbec nějaký, v porovnání s původním stavem. Společně s horským ostrovem Pálavy vytvořily luhy na soutoku jedinečnou krajinu, jak zřejmě poznali už naši předchůdci v dávném pravěku, jejichž stopy zde nacházíme v nebývalém množství.

Jaké z toho plyne poučení? Naše země, ač malá rozlohou, je přírodně poměrně pestrá, ovšem vysoce hodnotné přírodní celky jako je i Pálava s luhy na úpatí, jsou u nás obvykle unikáty, které se na našem území už jinde neopakují. A zde jsme právě o jeden takový unikát přišli, takže si musíme klást otázku, zda to opravdu stálo za to. Samy nádrže se budou dále vyvíjet a tak aspoň zde lze sledovat dlouhodobý ekologický pokus, jaký by si žádný výzkumník nemohl dovolit ve svém vědeckém programu. Nicméně krajina pod Pálavou ztratila kus svého kouzla, tak jako dnes mizí genius loci jiných míst, kde se snažíme "opravit" dílo přírodních sil, většinou však jen ke škodě přírody.

Krajinné a přírodní hodnoty patří k největším bohatstvím národa, neboť jsou nenahraditelné. Budeme-li s nimi hospodařit nadále tak, jak tomu bylo a je v tomto století vědy a techniky, a naši potomci budou znát krásy vlasti jen z historie.

Diskuse

Žádné příspěvky