Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Mýtus o Carnapovi a Popperovi

Publikováno: Vesmír 80, 48, 2001/1
Obor: Filozofie
Rubrika: Diskuse

>Popravdě řečeno, čekal jsem spíše polemiku s druhou částí svého textu Poznání, pravda a nutnost. Ta je totiž opravdu mnohem kontroverznější, zvláště v té velice zkratkovité podobě, v níž jsem Lukasiewiczovy názory na nutnost podal. Dokonce si ani nemyslím, že by se mi to moc podařilo. Jenže jen trochu pečlivější výklad by zabral tolik stránek, že by to Vesmír stěží unesl. Odpověď na kritické poznámky k první části, zvláště na obhajobu pozdního Carnapa proti Popperovi, jsou naštěstí mnohem jednodušší.

Hned na začátku kritické části je jedno jazykové nedorozumění. Jde o slovo svém. Ocituji znovu pasáž Carnapovy stati Empiricismus, sémantika a ontologie, tentokrát z českého překladu (R. Carnap: Problémy jazyka vědy, Praha 1968, s. 223): "Přeje-li si někdo mluvit svým jazykem o novém druhu entit, musí zavést systém nových způsobů vyjadřování, podřízený novým pravidlům; budeme nazývat tuto proceduru konstrukcí lingvistického systému pro nově uvažované entity." 1) Vlastně je vše obsaženo v tom, jak se naložilo se zvýrazněním kurzivou. V citaci jsem změnil Carnapovo zdůraznění do podoby, v níž je tato pasáž citována oběma autory.

Carnapovo zdůraznění je opačné: v kurzivě není "svým" ale "systém" ("rámec"). "Svým jazykem" totiž nemíní, že budeme mluvit, jak nám zobák narostl (třeba česky), ale že si musíme zkonstruovat nový zobák. Ostatně je to tam explicitně řečeno. Nic se zásadně nezměnilo; kdo tomu nevěří, ať prostě pokračuje ve čtení citovaného výboru. Nu a Carnapův "princip tolerance" říká, že si nový zobák můžeme zkonstruovat, jak se nám zachce – ovšem za předpokladu, že to bude varianta zobáku Carnapova: když se nás zeptá na nějakou naši větu, musíme ji být schopni přeložit do carnapovštiny; jinak řekne: "nerozumím". Kdysi jsem slyšel pěknou variantu principu tolerance: Je jedno, jaký programovací jazyk používáte, ovšem za předpokladu, že je to Pascal. A někteří si pamatujeme, že vedoucí roli mohla zastávat kterákoli politická strana, za předpokladu ovšem, že to byla KSČ.

Ocituji jinou pasáž z polemiky: "Daleko větší nespravedlnosti se ale Jiří Fiala vůči Carnapovi […] dopouští, když hovoří o tom, že nový jazykový rámec má být jednou provždy stanoven námi. Carnap zcela jasně hovoří o tom, že nový rámec pro nové entity si vytváří mluvčí sám." Tak zaprvé: nikde se v mém článku neobjevuje obrat "jednou provždy", pochybuji rovněž, že by se něco podobného vyskytovalo u Carnapa. A že je vytvářen "námi", potvrzují autoři hned v následující větě (pokud ovšem nemyslí "námi" sami sebe). Hezká je také představa, že když na nás někdo mluví maďarsky, snažíme se od něho o maďarštině něco dozvědět. Zkusili jste si to někdy třeba na ulici nebo na nádraží v Budapešti?

Ostatní je jen důsledek těchto chybných zdůraznění a jiných přehlédnutí. Reprodukcí Carnapova výkladu se zabývat nebudu. Místo toho jen krátce ke Gödelovi: Nevím nic o tom, že by Gödel někde zvláště hovořil o nutnosti budování jazyka matematiky s pomocí přirozeného jazyka. Mezi Gödelovými filozofickými eseji, které jsem uspořádal a přeložil, 2) je jeden, který je výslovnou polemikou s Carnapem, totiž text pro carnapovský sborník Je matematika čistou syntaxí jazyka? (Nikdy nebyl odeslán k publikaci; v uvedeném výboru je dokonce ve čtyřech variantách.) Gödelova odpověď Carnapovi je NE. V článku hovořím o třech zásadních NE Carnapovi: 1. Gödelovu NE v matematice, 2. Popperovu NE v oblasti (nejen) empirických věd, 3. Lukasiewiczovu NE v oblasti modální nutnosti (Lukasiewicz ale o Carnapovi a Vídeňském kroužku nehovoří explicitně). Tolik ke Carnapovi. Přejděme k Popperovi, teď už vskutku heslovitě.

Opravdu si myslíte, že "Popper… označuje za metafyzická taková tvrzení, která nejsou empirická"? Že tedy "metafyzický" = "neempirický"? Nebo je to jen neobratnost vyjadřování? Opravdu si myslíte, že by Popper někde hovořil o falzifikaci singulárních tvrzení – např. tvrzení "Zítra bude pršet"? (Mimochodem "Zítra bude pršet" není nyní ani pravdivé, ani nepravdivé; co na tom tedy chcete nyní "falzifikovat"?) Je nutno si ale uvědomit, že z hlediska popperovské demarkace jsou empirické také věty matematiky (bez ohledu na to, jaký měl v této souvislosti osobní názor sám Popper), neboť tyto věty mívají neprázdnou třídu potenciálních falzifikátorů: s takovými falzifikátory matematických věd se setkáváme u zkoušek z matematiky a nebývají bohužel potenciální. Nebo si snad myslíte, že by matematickou větu bylo možno vyvrátit nějakým empirickým singulárním tvrzením? Asi máte nějaké osobní pojetí popperovských potenciálních falzifikátorů a svérázné pojetí matematiky. Dosvědčuje to i vaše tvrzení, že potenciálním falzifikátorem solipsizmu je postoj noetického realizmu a že z téhož důvodu je empirické tvrzení "existuje Bůh". Vše je to zřejmě o nějakém jiném Popperovi, kterého neznám (a ani znát nechci).

Ještě jednou: jsem za kritické připomínky vděčný. Přivedly mne k doplnění jednoho mého výroku. Říkával jsem totiž: "Když někdo cituje nějakého filozofa, cituje ho zpravidla překrouceně (třeba Carnapa). Když ale někdo cituje Poppera, zpravidla uvede přesný opak toho, co Popper napsal." Doplněk zní: "Někteří lidé však Poppera necitují ani takto. Říkají, co je zrovna napadne."

P. S. Rudolf Carnap si zvolil Thomase Kuhna jako svého "oficiálního" následovníka. 3)

P. P. S. Carnapův přínos k filozofii vědy je obrovský a nenahraditelný: to, jak dovedl s nesmírnou důsledností empirický pozitivizmus až do hořkého konce, zaslouží skutečný obdiv. Carnap byl velký filozof, neboť jedním z předních úkolů filozofie je dovádět do (pro někoho) hořkých konců předsudky, tj. neuvědomované premisy našeho myšlení.

Poznámky

1) V českém překladu je ,linguistic framework‘ přeloženo jako ,lingvistický systém‘, zatímco ve slovenském je ,jazykový rámec‘. ,Empiricism‘ bych nepřekládal jako ,empiricismus‘, ale prostě jako ,empirismus‘ (ale nepsal bych ,empirizmus‘).
2) Kurt Gödel, Filosofické eseje, Praha 1999.
3) Mark A. Notturno v knize Science and the Open Society (tak hezky kontroverzní, že jsem jí věnoval jeden seminář se studenty; při tom vznikla hrubá verze překladu, až najdu čas na dopracování, budu uvažovat o případném vydání) je ještě tvrdší: …Kuhnova instituční filozofie vědy je živoucím dědictvím [logického pozitivizmu] – což je patrně i důvod, proč si Carnap vybral Kuhna jako svého „oficiálního“ následovníka, když se nakonec všem stalo jasným, že pozitivistický císař nemá žádné šaty.

Soubory

Článek ve formátu PDF: 2001_V045-049.pdf (409 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky