Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Myrciaria dubia, amazonský bojovník s oxidačními procesy

< předchozí | seriál: Palmy a dřeviny Amazonie | další >
Publikováno: Vesmír 92, 610, 2013/11
Obor: Botanika

Kvalita potravin a lidské zdraví se stále drží v popředí zájmu jak veřejnosti, tak vědecké obce. Aby potraviny vydržely déle čerstvé, přidávají se do mnohých z nich antioxidanty. To jsou látky schopné omezit oxidační procesy, a tím i degradaci potravin. Nynější potravinářský průmysl používá i antioxidanty, které mohou mít nežádoucí vedlejší účinky. Jako příklady můžeme uvést butylhydroxytoluen (E321), butylhydroxyanisol (E320) či terciální butylhydrochinon (E319). V potravinách lze hojně najít i látky rostlinného původu, jež se vyznačují antioxidační aktivitou, byť jsou některé z nich primárně používány jako barviva. Z této množiny můžeme namátkou jmenovat kurkumin (E100) z kurkumy dlouhé (Curcuma longa) či bixin (E160b) z oreláníku barvířského (Bixa orellana). Právě rostliny a jejich sekundární metabolity (vitaminy, fenolické látky, karotenoidy ad.) jsou zkoumány pro antioxidační aktivitu, tedy schopnost vázat volné radikály. Některé z nich by mohly být použity v potravinářském průmyslu jako náhrada za látky s potenciálně negativním dopadem na lidské zdraví. Zejména ovocné druhy jsou bohatým zdrojem přírodních látek s antioxidačním potenciálem. Jejich konzumace navíc přispívá k prevenci některých onemocnění, jako jsou diabetes, infarkt myokardu nebo některé druhy rakovin a zánětů.

Jedním z celosvětově dosud opomíjených ovocných druhů je tropický keř Myrciaria dubia, v Peru zvaný camu camu, patřící do čeledi myrtovité (Myrtaceae). Z této čeledi je mj. známý ovocný strom kvajava hrušková (Psidium guajava), ale hlavně zdroj nového koření pimentovník pravý (Pimenta dioica) či hřebíčkovec vonný (Syzygium aromaticum). Domovem camu camu jsou tropické nížinné deštné lesy Amazonie, především periodicky zaplavované lokality v okolí vodních toků. Keř sám o sobě není nijak nápadný, až na své tmavě fialové, skoro černé bobule o průměru 1–3,5 cm, kterým předcházejí sladce vonící bílé květy. Pro plnohodnotnou sklizeň vyžaduje nezastíněné stanoviště, a je tak vhodným kandidátem pro pěstování na plantážích. Ovoce se kvůli své kyselosti a trpkosti nekonzumuje přímo, ale vyrábí se z něj lahodný nápoj. Ten je označován jako refresco decamu camu a lidé ho po právu považují za jeden z vrcholů amazonské gastronomie. Jeho koncentrát se získává macerací rozmačkaných plodů ve vodě, kdy slupka propůjčuje nápoji charakteristickou růžovočervenou barvu a trpkost, zatímco dužina je zodpovědná za kyselost a ostatní chuťové vlastnosti. Získaný produkt se ředí vodou a doslazuje cukrem z cukrové třtiny (Saccharum officinarum).

Velmi zajímavě však camu camu vypadá, i když se podíváme na chemické složení. Bobule obsahují opravdu vysoké množství kyseliny L-askorbové (vitaminu C), některé studie uvádějí až 2280 mg ve 100 g ovoce. Jen pro srovnání – mezi šampiony v obsahu vitaminu C patří například plody tropického stromku acerola (Malpighia glabra) s obsahem 1357 mg ve 100 g ovoce. Nám známý citron (Citrus limon) má pouhých 53 mg ve 100 g plodu. Vitamin C však není jedinou významnou látkou obsaženou v camu camu. Plod je neobyčejně bohatý na fenolické látky (např. kyselinu ellagovou, kyanidin-3-glykosid, kvercetin) a karotenoidy (např. lutein, β-karoten, luteoxanthin).

Studií týkajících se antioxidační aktivity camu camu je prozatím poskrovnu, avšak všechny se shodují na mimořádné antioxidační schopnosti ovoce. Z tohoto pohledu je nejhojněji zastoupena kyselina ellagová, a právě té se nejvíce přisuzuje antioxidační potenciál. Navíc je tato látka schopna inhibovat enzym aldózoreduktázu, což se spojuje se snížením komplikací při diabetes mellitus.

Camu camu se bohužel zatím pěstuje jen lokálně. Plody, jako většina tropických, podléhají rychlé degradaci, a proto se čerstvé ovoce z Amazonie prakticky nevyváží. Avšak zamražená dužina si začíná pomalu hledat místo na světovém trhu. Třeba se s ní časem setkáme i na stolech evropských domácností.

Literatura

Akter M. S., Oh S., Eun J.-B., Ahmed M.: Nutritional compositions and health promoting phytochemicals of camu-camu (Myrciaria dubia) fruit: A review. Food Research International 44 (7), 1728–1732, 2011.

Brewer M. S.: Natural Antioxidants: Sources, Compounds, Mechanisms of Action, and Potential Applications. Comprehensive Reviews in Food Science and Food Safety 10 (4), 221–247, 2011.

De Souza Schmidt Gonçalves A. E., Lajolo F. M., Genovese M. I.: Chemical composition and antioxidant/antidiabetic potential of brazilian native fruits and commercial frozen pulps. Journal of Agricultural and Food Chemistry 58 (8), 4666–4674, 2010.

Kaneshima T., Myoda T., Toeda K., Fujimori T., Nishizawa M.: Antioxidative constituents in camu-camu fruit juice residue. Food Science and Technology Research 19 (2), 223–228, 2013.

Rufino M. S. M., Alves R. E., Brito E. S., Perez-Jimenez J., Saura-Calixto F., & Mancini-Filho J.: Bioactive compounds and antioxidant capacities of 18 nontraditional tropical fruits from Brazil. Food Chemistry 121 (4), 996–1002, 2010.

Soubory

článek ve formátu pdf: 201311_610-611.pdf (390 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky