Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Mužská (ne)plodnost

Polemika s posly špatných zpráv
 |  11. 12. 2014
 |  Vesmír 93, 718, 2014/12

Že je muž plodný, spolehlivě zjistíme, když genetickým vyšetřením ověříme jeho otcovství u počatého dítěte. Že je muž neplodný, určíme, když si ověříme, že u něj neprobíhá spermatogeneze nebo má neprůchodné vývodné pohlavní cesty.

Plodných mužů je drtivá většina, jejich podíl lze odhadnout v naší populaci (i ve většině ostatních vyspělých zemí) na něco přes 92 %. Mužů, kteří vůbec neprodukují spermie (azoospermie), je méně než 1 % a jsou vzácní i mezi páry, které mají problémy se spontánním otěhotněním. V našem souboru 10 000 mužů z párů s poruchou plodnosti jsme našli 2,7 % azoospermiků. Přibližně u 40 % mužů s azoospermií ji způsobuje neprůchodnost vývodných pohlavních cest.

Dosud nejpoužívanějším kritériem mužské plodnosti je vyšetření tzv. spermiogramu. Tento termín zkratkovitě označuje běžné laboratorní vyšetření spermatu (koncentrace, pohyblivost, morfologie). V posledních 20 letech pojem zvulgarizoval a nejen mezi laiky je používán ve smyslu diagnózy nebo nosologické jednotky. Hovoří se o tom, že pacient je neplodný, protože má „špatný spermiogram“, dokonce nejen laici mluví o „léčbě špatného spermiogramu“.

Velmi často se hodnocení mužské plodnosti opírá o koncentraci spermií v ejakulátu. Je poměrně snadno měřitelná, ale s velkými individuálními výkyvy v závislosti na teplotě, hydrataci organismu a dalších vlivech. Jsou stanoveny normální hodnoty koncentrace spermií, z odborných publikací1) ovšem víme, že i mezi muži s méně než 9 miliony spermií v 1 ml jsou muži plodní a řada mužů s normální nebo vyšší koncentrací spermií má poruchu plodnosti. Nižší koncentrace spermií může být totiž buďto indikátorem poruchy spermatogeneze, a pak je spojena s nižší kvalitou spermií a poruchou plodnosti, nebo je individuálním znakem, a pak může být muž plodný i s touto odchylkou.

K měřením, která mají vyšší prognostickou hodnotu, patří zejména podíl progresivně pohyblivých spermií a podíl živých spermií. Ty umožňují stanovit hranici, za kterou je pravděpodobnost oplození vajíčka spermiemi daného muže v přirozených podmínkách zanedbatelná.

Nyní vidíte 13 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie

O autorovi

Pavel Trávník

Prof. MUDr. Pavel Trávník, DrSc. (*1947) vystudoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. V současné době pracuje v centru reprodukční medicíny a genetiky REPROMEDA. Zabývá se preimplantačním vývojem embryí a klinickou embryologií. Je členem výboru Asociace reprodukční embryologie a výboru Sekce asistované reprodukce ČGPS ČLS JEP.

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes s podporou

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...