Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Muchomůrka červená, jedovatá krasavice našich lesů

Látky odpovědné za halucinogenní účinky houby

Publikováno: Vesmír 89, 2, 2010/1
Obor: Mykologie

Muchomůrka červená (Amanita muscaria) je jedovatá houba z čeledi štítovkovitých. Patří k nejznámějším, ale také nejhezčím jedovatým houbám. Existuje dostatek důkazů o tom, že byla již v dávné minulosti využívána jako droga k navození halucinací. Je ztotožňována se sómou (božským narkotikem starověké Indie), jejíž pomocí vstupovali dávní obyvatelé údolí Gangy do kontaktu se svými bohy. Ve staroindické Rgvédě se hovoří o tom, že sám Indra, nejvyšší božstvo védského panteonu, získal sílu k hrdinským činům teprve poté, co požil tuto houbu. Muchomůrka červená byla pravděpodobně nejstarším a nejrozšířenějším halucinogenem, který kdy lidstvo poznalo.

Jako drogu dosud muchomůrku využívají některá etnika, ale také s ní často experimentují mladí lidé, což může skončit i smrtí. Klinicky se akutní otrava muchomůrkou červenou projevuje jako cholinergní syndrom, který zahrnuje pocení, křeče v břiše a průjem, miózu (zúžení zornice), slinění, slzení, malátnost a nízký krevní tlak. Psychotropní účinky drogy se začínají objevovat až po několika hodinách. Halucinogenní fáze otravy je charakterizována dlouhotrvající paranoidní psychózou s bohatými zrakovými a zvukovými halucinacemi, pocity euforie, nesmrtelnosti a schopnosti létat, která zcela odeznívá až po 6 dnech. Po celou dobu je člověk v kontaktu s okolím a svůj stav si uvědomuje. Jeho vzrušení se stále stupňuje, až posléze ztrácí vědomí a kontakt s okolím. Toto stadium otravy často končí stavem, v němž intoxikovaný vystupuje agresivně. Nakonec se dostavuje malátnost a hluboký spánek, který je přirovnáván spíše ke kómatu.

Celkový klinický obraz otravy muchomůrkou je výsledkem spolupůsobení několika cholinergních alkaloidů: muskarinu, kyseliny ibotenové a muscimolu (viz schéma). Muskarin, ač nazvaný podle latinského jména muchomůrky červené, není mezi jejími jedy příliš zastoupen. Je to však prudký jed a zřejmě se podílí na prvotních klinických projevech otravy, jako jsou zvracení, průjem a problémy se zrakem. Nástup jeho účinku je rychlý (do 30 minut), ale také rychle odeznívá. Kyselina ibotenová je silný neurotoxin, který je schopen poškodit mozek. V organismu je postupně dekarboxylován a přeměňován na muscimol. Ten aktivuje mozkové receptory pro kyselinu gama-amino-máselnou (GABA), a ačkoliv psychóza je výsledkem působení všech látek přítomných v muchomůrce, za halucinogenní účinky drogy je odpovědný zejména muscimol.

Soubory

článek ve formátu pdf: 201001_002.pdf (250 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky