Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Mozaika ze života vědeckých komunit

Čím je provázen fenomén samoplození
Publikováno: Vesmír 78, 426, 1999/8
Rubrika: Glosy

Už v analýzách z 80. let je za jeden z největších problémů doktorantur považován fenomén samoplození. Ve výzkumu Doktorandské studium a brain drain 1) jsme zjistili, že 86 % respondentů ukončilo doktoranturu na vysoké kole, kde předtím studovali. Z toho se dokonce 55 % respondentů připravovalo na stejné katedře, kde předtím obhajovali svoji diplomovou práci. Fakt, že 44 % absolventů doktorantury pracuje dále na pracovišti, kde ji dělali, ukazuje na míru samoplození (sebereprodukce). To ale také znamená velkou pravděpodobnost, že se vytvoří prostředí, v němž při obnovování personálních struktur dříve či později nastanou degenerativní změny. Tento proces postihl již více generací akademiků. Uveďme bez pořadí důležitosti některá fakta a postřehy.

  • Každý pátý respondent 1) z řad nových absolventů doktorantury ve výzkumu uvádí, že na jeho školicím pracovišti bylo zvykem, aby doktorandi na své publikace, články, příspěvky na konferencích, žádosti o grant apod. připisovali pracovníky, kteří s tím autorovi nikterak nepomohli.
  • 20 % oficiálních školitelů se nechává (neoficiálně) zastupovat jinou osobou.
  • Zhruba 20 % respondentů soudí, že doktorantura v té podobě, jak ji poznali, není nic jiného než simulace vědecké práce. Jen pro polovinu respondentů byl jejich školitel inspirací, vzorem pro práci ve vědě.
  • Zhruba 60 % respondentů vnímá svoji výchovu pro práci ve vědě jako příliš závislou na schopnosti být samoukem nevyžadujícím vnější vedení.
  • Není dostatečně respektováno duševní vlastnictví. Etické základy práce s odbornými informacemi, včetně vědecké propedeutiky, se vyučují jen zřídka a pouze někde. Výuka práce s informacemi se redukuje na zacházení s počítačem. S tím souvisí také to, jak se učitelé a školitelé starají o původnost seminárních, diplomových či doktorandských prací.

Přitom vědecká výchova není nijak levnou záležitostí. Na položku „postgraduální výchova“ bylo např. jen v roce 1998 rozepsáno zhruba půl miliardy Kč z prostředků MŠMT, v témže školním roce ukončilo postgraduální studium pouhých 138 absolventů.

Nebudou mít ti, kteří deformovanými „vědeckými přípravkami“ prošli, snahu postupovat stejně jako školitelé?

Poznámky

1) Podrobné informace lze najít ve výzkumné zprávě Doktorandské studium a brain drain (FPR ZČU 1998) zpracované jako součást řešení výzkumného projektu MŠMT ČR č. 047/98. Projekt byl zaměřen především na uplatnění absolventů doktorantury z let 1992–1995 na VŠ v ČR, včetně zjišťování průchodnosti těchto absolventů do akademických struktur (61 %).

Soubory

Článek ve formátu PDF: 1999_V425-426.pdf (143 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky