Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Mokele mbembe

aneb co věda ve své vlastní podstatě vskutku jest
Publikováno: Vesmír 74, 72, 1995/2
Rubrika: Diskuse

Na světě se dějí různé věci; tak kupříkladu existuje Mezinárodní kryptozoologická společnost. Kryptozoologie je věda o zvířatech, jejichž existence není potvrzena, tedy o různých lochneskách a sněžných mužích, a sílu čerpá z občasného objevu nového druhu velkého zvířete, nejlépe pak savce (z poslední doby indočínský sudokopytník Pseudoryx ngetinhensis ). Tu a tam si o kryptozoologii čtu a celkový dojem, který se mi z té četby udělal, je, že možná opravdu věda dělá chybu, nevěří-li domorodcům vyprávějícím o neznámých zvířatech (áno, páne, velká velká slon), ale že dělá mnohem menší chybu, nevěří-li kryptozoologům, když vyprávějí totéž (pravděpodobně přežívající populace ... něčeho). Přesto mám pro kryptozoologii slabost, a může za to mokele mbembe.

Mokele mbembe je, kdo to nevíte, sauropodní dinosaurus, ale dosti malý, velikosti řekněme hrocha, a žijící ve střední Africe, najmě pak v jezeru Telle v Republice Kongo. Kryptozoologové ho, chápu-li dobře, považují za věc spíše pravděpodobnou a spíše dobře podloženou. Nu. Posílají za ním expedice, ale ty mají vždycky hroznou smůlu, takže ho neviděly, a když viděly, tak to nemají zdokumentováno, protože jim došel film nebo byla mlha, taky už dospěly k podezření, že ho nemohou najít proto, že ho hledají tam, kde vlastně nežije, a tedy shrnuto: protože svět je zlý.

A teď pozor: domorodci říkají, že mokele mbembe žere nejradši plody jakési liány molombo. Ta byla jednou nešťastnou expedicí sebrána, odvezena do civilizace, a to až do Arizony, tam určena (Landolphia ) a prozkoumána. Ten článek o nutriční hodnotě liány molombo (Cryptozoology 1982) jsem v originále nikdy neviděl, a je mi to strašně líto - představuju si ty tabulky, kolik je v tom proteinů a kolik tuků, jak je na tom s alkaloidy, kolik kilojoulů potřebuje hroch a kolik velký býložravý plaz typu želvy sloní a co se předpokládá o metabolizmu sauropodních dinosaurů (byli endotermní, nebo ne?), všechny ty vzorce a výpočty, rovnice s integrály a parciálními derivacemi a podobnými tajnými značkami, přes něž nedočkavý čtenář doklopýtá až k závěru: landolfie je nutričně hrozně chudá, a proto mokele mbembe, pokud existuje, musí žrát taky něco jiného.

Rána, co?

A až se zase někdy povedou spory, co je a k čemu je věda, vzpomeňme si pietně na mokele mbembe. Prohlásím-li, že tato studie není věda, ocitám se v neřešitelně rozporné situaci - věda pak bude jen to, co zkoumá věci, jež mluvčí považuje za zjevně existující, čili to, več on sám věří; jakékoliv studium kupříkladu Velkého třesku je pak nevědecké, protože nic takového přece nikdy nebylo (anebo naopak, vždyť je to jedno). Pozor - podřizujeme vědu ideologii, která ví dopředu, co je a co není.

Anebo je práce o potravě mokele mbembe věda (což pro mne nesporně je), a potom se ocitáme v říši pravé svobody. Můžeme vědecky zkoumat i věci, o nichž nevíme, zda existují, a bude-li někdy potvrzeno, že neexistují (a jakpak asi?), na vědeckost našich prací to nebude mít nijakého vlivu. Věda je zkrátka jistý způsob operování s údaji, způsob naprosto jednoznačný, studený a nelidský, který by měl každého dotlačit k jednomu jedinému závěru, pokud je na základě příslušných údajů vůbec možný. (Proto jsou různé psychotroniky nevědecké, že člověk, který tomu nevěří, k patřičným závěrům prostě nedojde. Mentiony a psychony třeba existují, proč ne, ale pro vědu začnou existovat, teprve až budou průkazně jsoucí pro každého troubu s měřičem v ruce. Věda není určena osobám s mimořádnými schopnostmi, vědec nemusí - a snad ani nemá - býti médium.)

Pokud je tamta práce vědecky, to jest metodologicky korektní (což já ovšem nevím), musí každý další vědec, teď nebo později, na základě stejných údajů dospět k poznání, že mokele mbembe, pokud existuje, toho musí žrát víc. Nebo je tam chyba, desetinná čárka u sacharidů se omylem posunula, údaje o energetice hrocha byly špatně pochopeny nebo byli sauropodi chybně považováni za endotermní; údaje byly špatně sebrány nebo interpretovány, a proto není pravda, že molombo pro mokele mbembe nestačí. Ale - kde se ty údaje ukazující, že zkoumat nutriční hodnotu molomba má smysl, vzaly, jestli si je náhodou někdo nevymyslel (aby ospravedlnil, že prošustroval spoustu peněz na výpravu do Konga), je jiná věc: chceme snad, aby někdo - a kdo? - hodnotil naše motivace, proč zkoumáme to, co zkoumáme, a podle svého názoru na legitimnost té naší motivace (a pročpak vás to zajímá, pane doktore?) pak rozhodoval, zda to věda je nebo není?

Věda je jenom nástroj, kterým koukáme kolem sebe; koukneme-li se jím na mokele mbembe, nestane se proto ten nástroj nevědeckým. O Pravdě se tak ovšem, nutno přiznat, asi nedozvíme nic relevantního, protože mokele mbembe, marná sláva, nejspíš neexistuje. Nicméně už víme, co nežere.

Věda a Pravda jsou zkrátka dvě různé věci. Vadí?

Diskuse

Žádné příspěvky