Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Mnichovské účtování s minulostí

Publikováno: Vesmír 95, 538, 2016/9
Rubrika: Architektura

Letos v květnu oslavilo Dokumentační centrum národního socialismu v Mnichově první rok úspěšného provozu, a to pod vedením zakladatelské osobnosti profesora Winfrieda Nerdingera. Avšak samotná existence této kulturní instituce není ani zdaleka tak samozřejmá, jak dokazuje už datum jejího otevření v roce 2015. Tedy celých sedmdesát let od skončení druhé světové války.

Mnichov měl své pevné místo ve vzestupu nacismu k moci. Právě zde se Adolf Hitler pokusil už v roce 1923 o politický puč. Navzdory tehdejšímu neúspěchu začal v Mnichově postupem času získávat své první významné podporovatele z řad místních průmyslových elit. Po vypuknutí hospodářské krize v roce 1929 začal vliv národních socialistů strmě růst a už o rok později si mohli zakoupit pompézní klasicistní vilu Palais Barlow v prominentní mnichovské čtvrti u náměstí Königsplatz. Po její přestavbě podle projektu architekta Paula Ludwiga Troosta se stala stranickou centrálou NSDAP, a proto se jí začalo podle barvy uniforem říkat Das Braune Haus.

V okolí „Hnědého domu“ vyrůstala v třicátých letech mocenská centrála národního socialismu. Volba dané lokality přitom nebyla náhodná, protože Königsplatz se od svého založení v 19. století stal přirozeným centrem politických shromáždění. Sídla stranických institucí se zde nenásilně prolnula s památkami v klasicistním stylu.

Koncepci nové zástavby i projekty jednotlivých budov navrhl opět architekt Paul Ludwig Troost. Na místo několika stržených historických objektů situoval symetricky komponovanou zástavbu, které dominovala dvojice monumentálních budov vzájemně sjednocených drobnými chrámy a propojených systémem podzemních chodeb. Zatímco dvě malé nacistické svatyně upomínaly na nezdařený puč v roce 1923, tak obě úřední budovy manifestovaly nezpochybnitelné postavení národních socialistů v tehdejší německé společnosti. Své sídlo zde totiž našla Správní budova NSDAP a protější dům se prostě nazýval Führerbau. Reprezentační budova pojala některé z původních funkcí Hnědého domu, především rezidenci samotného vůdce. Právě zde byla 29. září 1938 podepsána Mnichovská dohoda.

Zatímco politická moc se trvale koncentrovala v Berlíně a v tamějších správních orgánech a institucích, stranická centrála NSDAP a k ní přidružené administrativní struktury fungovaly kontinuálně až do roku 1945 v Mnichově.

Poválečné kritické vyrovnání se s minulostí národního socialismu však i v Německu představovalo nepřímočarý proces. Teprve v osmdesátých letech se začaly v Mnichově formovat iniciativy mezi umělci a angažovanými jedinci, kteří tematizovali skutky národních socialistů ve veřejném prostoru, přímo na místech činu. A teprve v roce 1995 byla u bývalého chrámu u Führerbau vztyčena první informační tabule k historickému významu daného místa.

Na počátku 21. století získaly místní aktivity větší dynamiku. Po politickém konsenzu bylo rozhodnuto, že na místě bývalého Hnědého domu bude vybudována otevřená kulturní instituce, která bude dokumentovat a prezentovat dějiny národního socialismu. Následně byla v roce 2009 zorganizována architektonická soutěž, jejímž vítězem se stala architektonická kancelář Georg Scheel Wetzel z Berlína. Jejich verze „Bílého domu“ se stala funkční odpovědí na současnou poptávku po historické reflexi.

Soubory

článek ve formátu pdf: V201609_538-539.pdf (320 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky