Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Minulost, přítomnost a budoucnost korálových útesů

Publikováno: Vesmír 79, 546, 2000/10
Rubrika: Aktuality

Většina korálových útesů odumírá, dokonce se odhaduje, že 90 % jich zanikne v příštích 20 letech. S úbytkem korálů se snižuje rozmanitost korálových společenstev. Dosud není jasné, co všechno korálům škodí. Jsou však oslabeni, a proto bývají udoláni organizmy, kteří se jimi živí, např. ježovkami, rybami, polychéty (mořskými kroužkovitými mnohoštětinatci) i mikroendolity (zejména řasami a sinicemi). Navíc se objevilo nové onemocnění korálů, které v indopacifické oblasti (tam alespoň bylo popsáno) způsobují koloniální nálevníci. Bylo nazváno SEB (Skeleton Eroding Band). Není to první nemoc korálů (již dříve u nich byla zaznamenána „černá“ a „bílá“ skvrnitost), ale jak již napovídá název, je významná tím, že na skeletu zanechává trvalé změny. Ty by mohly být rozpoznány i ve fosilním záznamu.

Velké škody na korálech v minulých letech způsobily vrtavé živočišné houby čeledi Clionidae. Nové studie ukázaly, že žádný z faktorů prostředí (intenzita vlnění, množství živin ve vodě, porozita podkladu) neovlivňuje vitalitu těchto hub sám, ale teprve ve vzájemném působení s jiným faktorem (například bioeroze působená houbami vzroste, když se zvýší množství živin a sníží porozita substrátu). Ukázalo se také, že tyto houby hubí kolonie korálů oslabené přílišnými výkyvy teploty (polypi zdravých korálů dokážou houby zneškodnit). 1)

Jaké biologické selekční tlaky ovlivňují chování jednotlivých skupin vrtavých organizmů? Jaká je role a význam vrtavých organizmů ve struktuře útesů? Biologové například kladou specialistům na fosilní bioerozi otázku, které paleoekologické události ve fosilním záznamu předznamenávají odumírání útesových společenstev. Zjišťuje se, že vrtavé organizmy nejsou „zabijáky“ útesů, ale jsou integrovány do jejich ekologických funkcí. Jsou však velmi životaschopné i mimo strukturu útesu a přežívají i velká vymírání. Víme, že většina fosilních útesů odumřela po změnách úrovně mořské hladiny nebo byla „udušena“ přínosem usazenin. Efektivní ochranou před tímto jevem by bylo, kdyby se podařilo zastavit odlesňování pobřeží, které vede k zvýšení sedimentace a nadbytku živin.

Poznámky

1) Různé příspěvky na zmíněná témata byly letos na přelomu srpna a září zveřejněny na konferenci o současné i fosilní bioerozi v Barceloně.

Soubory

Článek ve formátu PDF: 2000_V544-546.pdf (288 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky