Milionoví kondoři

Kondor kalifornský je jedním ze symbolů americké ochrany přírody. Po staletí byl loven a huben natolik efektivně, že ho lidé málem vyhladili z povrchu zemského. Díky odchycení posledních několika jedinců a jejich úspěšnému odchovu v zajetí se však druh podařilo v kritickém okamžiku zachránit. Nyní již několik let probíhá program, s jehož pomocí se mají kondoři vracet do volné přírody (viz Vesmír 82, 283, 2003/5). Celosvětová populace se dnes skládá z asi 150 jedinců kroužících nad americkým jihozápadem a ze stejného počtu exemplářů držených v zoologických zahradách. Zdá se tedy, že druh je již mimo bezprostřední ohrožení a čeká jej jen šťastná budoucnost.

Zdání je však klamné. Kondory drží při životě pouze obrovské lidské úsilí. Volně žijící populace totiž musí být neustále doplňována jedinci z odchovů (podobně jako si u nás myslivci pěstují bažanty), jinak by opět vyhynula. Zachovávání současné populace kondorů stojí pět milionů dolarů ročně, a kdyby se počet vypuštěnců zvýšil, částka by samozřejmě narostla. Volně žijící kondoři totiž mají vysokou úmrtnost, která převyšuje jejich rozmnožovací schopnosti. Uvedený příklad slouží jako pěkná ukázka zmýlenosti „mysliveckého přístupu“ k ochraně volně žijících živočichů – daří-li se nějakému druhu v přírodě špatně, není nic snazšího než podporovat jeho stavy vypuštěnými jedinci a bude všechno zase v nejlepším pořádku…

Jak se zdá, úplně v pořádku to není, pokud tedy nechceme mít z kondorů jen jakousi živou ozdobu nad Grand Canyonem, která je plně závislá na naší vůli podobně jako pouťová atrakce. Co se s tím ale dá dělat? Řešení je překvapivě snadné… Molly Churchová a její kolegové z Kalifornské univerzity zjistili, že se kondoři často živí mršinami zvířat, která byla zastřelena místními lovci. Tato strava však není zdravotně nezávadná, protože obsahuje olovo z nábojů, které zůstanou v těle zvířete. Je proto potřeba buď v oblastech výskytu kondorů nelovit, nebo kulky z ulovených těl vybírat, popřípadě používat bezolovnaté střelivo. První možnost je však pro kondory také nepříznivá, protože bez lovu by se nabídka mršin výrazně snížila. Používání podstatně dražšího bezolovnatého střeliva se zase nelíbí lovcům, protože by ochranu kondorů de facto platili ze svých peněženek. Zbývá tedy vyřešit poslední otázku – kdo vlastně ochranu kondorů kalifornských zaplatí? (ScienceNow Daily News 6. 8. 2008)