Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Mayské podzemí

Stanislav Chládek : Rituální jeskyně starých Mayů. Cesta za tajemstvím mayských podsvětních mýtů

Academia, Praha 2014, 424 stran, přeložila Zuzana Kostićová, ISBN 978-80-200-2330-8

Publikováno: Vesmír 93, 467, 2014/7
Rubrika: Nad knihou

Mayskou kulturu archeologové dlouho vnímali jako tu z předkolumbovských amerických civilizací, která se svým vnitřním nastavením stejně jako intelektuálními výdobytky a uměleckými projevy nejvíce přiblížila starověkým evropským civilizacím. Tedy jako kulturu „nám nejpodobnější“. Autoři odborných i popularizačních knih obdivovali realistické, důstojně působící skulptury uměřených proporcí a plánovité monumentální kompozice městských středisek, pokroky v matematice a astronomii.

Zásadní průlom ve snahách o rozluštění mayského písma v padesátých letech spolu s uplatněním nových archeologických metod, ale především myšlenková proměna samotných evropských badatelů, pomalu se osvobozujících od vnímání sebe samých jako měřítka všech věcí, vyústila v zásadní změnu v nahlížení na svět starých Mayů. Namísto podobností jsou zdůrazňovány odlišnosti, archeologové a historikové se snaží pochopit vnitřní logiku mayské kultury, ne ji násilně narážet na kopyto teoretických koncepcí vývoje lidských společenství. Pozornost se přesouvala od honosných fasád paláců do jejich stínu.

Právě skryté tváři mayské kultury – ve dvojím smyslu, jak tématům dosud jen málo zohledněným, tak stavbám a artefaktům, které někdy na pět století, někdy na více než tisíciletí zmizely zrakům svých tvůrců i jejich evropských „objevitelů“ – je věnována monumentální publikace Stanislava Chládka. Kniha „amatérská“, tedy milovnická, výsledek autorova dlouholetého zájmu, podpořeného sice intenzivním studiem, ovšem oficiálně neposvěceného příslušností k některému ze specializovaných akademických pracovišť. Chládek plně využívá svou intelektuální svobodu, horlivě se učí od respektovaných mayistů, podržel si však právo formulovat své vlastní závěry – a především ověřovat je v praxi vlastním dlouhodobým výzkumem.

Chládkova kniha vyšla ve Spojených státech před třemi lety.1) Doplněný rukopis do češtiny čtivě a pečlivě přeložila Zuzana Kostićová. Jak název napovídá, publikace se věnuje jen výseku předkolumbovské mayské kultury, a to „paralelnímu světu“ starých Mayů, který se nachází pod povrchem barvotiskových turistických lokalit. Jak Chládek uvádí, pro Maye měl temný svět podzemních řek, tunelů a jeskyní, jimiž je protkáno vápencové podloží poloostrova Yucatán, zásadní náboženský význam. Považovali jej za vstup do podsvětí (Xibalba). Do podsvětí sestupovalo za soumraku umírající slunce, během svého nočního průchodu prožívalo trýznivá dobrodružství a na úsvitu, znovuzrozené, nastoupilo svou vítěznou cestu napříč nebesy. Králové mohli očekávat, že se vynoří z podsvětí, strašlivé říše mrtvých, a vstoupí v určité obdobě sluneční pouti do božského posmrtného života na nebesích. Velká část mayských rituálů byla vedena snahou navázat kontakt s pány podsvětí i s předky, kteří se do něj již odebrali. Jeskyně využívali k pohřbům a k lidským obětem. Mnohá z největších mayských měst byla strategicky umístěna v blízkosti jeskyní nebo přímo nad nimi.

Na syntetizující úvodní část, v níž je probírána mayská představa podsvětí a záhrobního života, navazuje detailní popis průzkumů téměř třiceti jeskyní a přírodních studní (cenote) Yucatánu a Belize a umělých jeskyní, vykopaných ve vulkanickém podloží Guatemaly, přístupových cest k nim a nálezových situací. Popisuje a dokumentuje hieroglyfické nápisy, skalní malby, krápníky otesané do podoby božstev a obřadní nádoby. Samostatným, jen lehce představeným tématem je pod tenkou fasádou katolictví přetrvávající význam jeskyní a obětních rituálů v současné lidové zbožnosti Mayů v Mexiku, Guatemale a Belize.

Máme před sebou kombinaci odborné knihy a cestopisu, jako bonus dobře graficky vypravenou a bohatě doprovázenou fotografiemi a reprodukcemi. Chládkem zkonstruovaný obraz mayské kultury se poměrně výrazně liší od idealizujících líčení Sylvanuse Morleyho a Erika Thompsona, kteří ve svých textech – na rozdíl od mnoha modernějších zpracování byly jejich knihy přeloženy i do češtiny2) – oslavovali mírumilovnou, sociálně rovnostářskou a kulturně homogenní společnost rolníků, věnujících se primitivnímu zemědělství a podřizujících se kněžské kastě „filozofů času“. To, že Mayové předkládali svým bohům lidské oběti, připouštěly i starší teorie. Chládek ale ukazuje rozsah, rozmanitost a nezřídka i trýznivou povahu obětních rituálů; a také prokazuje, že tyto obřady doprovázela konzumace halucinogenů.

Nesnaží se vyvolat senzaci ani se pohoršovat nad civilizační nevyspělostí předkolumbovských Mayů. Cesta do hlubin mayských posvátných jeskyní je pro něj cestou k rozmanitosti lidské zkušenosti a lidské kultury, k odhalení janusovské tváře člověka jako společenské bytosti. Jestliže Morley a Thompson hledali, čím jsou jim Mayové podobní, Chládek poukazuje na rozdíly – ve vnímání krásy, hodnoty lidského života, povahy panovnické moci. Podobnosti však zůstávají a spočívají v samém základu lidské povahy: hrůza z temnoty, z moci nadpřirozena, ze smrti, naděje na znovuzrození.

Mnoho otázek zůstalo otevřených. Chládek neaspiruje na vyčerpávající výklad. Spíše své čtenáře zve na cestu a podněcuje k dalšímu hledání a přemýšlení.

Poznámky

1) Stanislav Chládek, Exploring Maya Ritual Caves: Dark Secrets from the Maya Underworld, Lanham 2011.

2) Sylvanus G. Morley, Mayové, překlad E. Sobička, Praha 1976 [1954]; J. E. S. Thompson, Sláva a pád starých Mayů, překlad J. Jemelka, Praha 1971 [1946].

Soubory

článek ve formátu pdf: V201407_467-468.pdf (209 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky