Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Mantophasmatodea – nový řád hmyzu?

Publikováno: Vesmír 82, 207, 2003/4

Historie nově popsaného řádu hmyzu začala roku 1909, kdy byla v tehdejší německé Jihozápadní Africe (dnešní Namibii) sebrána samice neznámého druhu hmyzu, uložena v alkoholu coby divná strašilka a zapomenuta v berlínském přírodovědném muzeu. Z roku 1950 pochází další podobný – a podobně opomenutý – sběr, samec z Tanzanie. Poslední jedinec nové skupiny je z baltského eocenního jantaru. Analýza těchto zvířat zatím vyvrcholila formálním popisem namibijského druhu Mantophasma zephyra, tanzanského druhu Mantophasma subsolana a jantarového druhu Raptophasma kerneggeri v letech 2001–2002 a vytvořením nového řádu Mantophasmatodea 1) v dubnu 2002 (Science 296, 1456, 2002). Dnes již známe nějakých 6–8 druhů.

Charakterizovat tuto novou skupinu pro neentomology je obtížné – Mantophasmatodea postrádají nějakou zjevnou, „plakátovou“ vlastnost, již by mohl vzít na vědomí i člověk, který nechce nic slyšet o aroliích a gonapofýzách. Jsou to prostě žlutaví, hnědaví, jasně zelení či zelenobílí bezkřídlí hmyzové s dlouhými tykadly, kousacím ústním ústrojím a kráčivýma nohama, draví, patrně s hemimetabolním vývojem (neboli proměnou nedokonalou, kdy ve vývoji jedince chybí stadium kukly). Živý materiál už byl v Namibii nalezen a nasbírán, takže další anatomické, bionomické i molekulární údaje jsou na cestě.

Tradiční „řády“ hmyzu (třeba vážky, brouci, škvoři) jsou většinou dávno známé skupiny – není tedy divu, že ve dvacátém století byly popsány pouze tři nové skupiny této hierarchické úrovně: mikroskopické půdní hmyzenky (Protura, 1907), tropické a subtropické sociální drobnělky (Zoraptera, 1913) a chladnomilní bezkřídlí cvrčkovci ze Severní Ameriky a východní Asie (Notoptera = Grylloblattodea, 1914). Navíc byl roku 1961 objeven v Kalifornii recentní zástupce vymřelé čeledi Lepidotrichidae (druh Tricholepidion gertschi), konvenčně řazené mezi rybenky (Zygentoma). Mnohé však naznačuje, že jde ve skutečnosti o samostatnou, velmi primitivní fylogenetickou linii bezkřídlého hmyzu, která, jsouc zařazena mezi rybenky, činí tuto skupinu fylogeneticky nepřirozenou, a která by si tedy vyčlenění z rybenek zasloužila (formálně tuto akci dosud nikdo nerealizoval, což je dobře, neboť se na to chystá autor těchto řádků).

To, že nějaké zvíře patří do nějakého taxonu, třeba „řádu“, znamená, že vykazuje unikátní kombinaci znaků, která je pro tento řád charakteristická. Věc je ovšem složitější: mnozí příslušníci taxonů nemají všechny jejich „diagnostické“ znaky – jsou savci lysí, jsou savci s homodontním (tedy tvarově nerozlišeným) chrupem, jsou savci s oválnými erytrocyty. Mnohé „diagnostické“ znaky prostě mohou být druhotně pozměněny (neboť vznikem taxonu se evoluce nezastavila), takže pro prohlášení, že delfín je savec, potřebujeme znát umístění delfína ve fylogenezi obratlovců. Prostý typologický („znakový“) přístup neobstojí tam, kde se nějaký příslušník skupiny výrazně vzdálil od jejího primitivního stavu.

Strašilkovci celkem evidentně nepatří do žádného známého „řádu“ hmyzu a nezdá se, že by mohli představovat extrémně odvozené, tedy změněné příslušníky některé známé skupiny. Háček je v tom, že zjevně patří (spolu s kobylkami, strašilkami, pošvatkami, škvory či šváby) mezi polyneopterní hmyz, jehož vzájemné fylogenetické vztahy jsou skoro neznámé. Není tedy vyloučeno, že strašilkovci jednou, až o jejich příbuzenských vztazích budeme něco vědět, skončí coby sesterská skupina nějakého současného „řádu“ (zatím vypadají nadějně strašilky a cvrčkovci, podle spermií možná i kudlanky) a nastane tradiční absurdní debata, jestli si zaslouží statut samostatného „řádu“, či zda by neměli být klasifikováni jako „podřád“ strašilek nebo cvrčkovců. Taková debata ovšem nemá žádný vědecký smysl – důležitá je hierarchie příbuzenských vztahů, nikoliv formální klasifikační úroveň. Strašilkovci jsou nesporně velmi zajímavá, fylogeneticky izolovaná zvířata, i když je sporné, máme-li pro nové skupiny tvořit vysoké taxony, dokud neznáme jejich příbuzenské vztahy. Kdyby ovšem Mantophasmatodea nebyla popsána jako řád, nevysílala by o nich BBC.

Obrázky

Poznámky

1) Využívám práva toho, kdo o této skupině jako první (a kdoví, jestli ne jako poslední) píše česky a křtím tuto skupinu ode dneška do skonání věků jako strašilkovce.

Soubory

Příloha v pdf: 2003_V210-211_NS.pdf (6 MB)
Článek ve formátu pdf: 2003_V207-209.pdf (378 kB)
Obrazová příloha v pdf (fotky hmyzu): 199-202.pdf (498 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky