Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Manfred von Ardenne

(*20. 1. 1907 v Hamburku, † 26. 5. 1997 v Drážďanech)
Publikováno: Vesmír 77, 115, 1998/2
Obor: Biografie
Rubrika: Aktuality

Loni ve věku 90 let zemřel fyzik, vynálezce řádkovacího elektronového mikroskopu, prof. Dr. Manfred von Ardenne. Pocházel z pruské šlechtické rodiny a už jako gymnaziální student měl svou vlastní malou laboratoř. Výzkumné práci se pak věnoval celý život. Roku 1937 zkonstruoval vůbec první řádkovací elektronový mikroskop. (Bez tohoto přístroje je dnes nemyslitelný výzkum v biologii i zkoumání neživé přírody.) Válka práci přerušila, přístroje byly rozbombardovány a vývoj mikroskopu se na dlouhá léta zastavil. Až kolem r. 1965 začal být z Cambridže komerčně dodáván nový výkonný typ řádkovacího elektronového mikroskopu, jak jej známe dnes. Už před válkou Ardenne vyvinul ze svého řádkovacího mikroskopu i typ prozařovacího elektronového mikroskopu. Zásluhy o vývoj skutečně funkčního, výkonného prozařovacího mikroskopu však byly přiznány jeho krajanovi Ernstu Ruskovi, který za to byl r. 1986 vyznamenán Nobelovou cenou.

Ardenne jako mnohostranný vědec (možná až příliš) byl znám svými výboji v mnoha oblastech fyziky: zabýval se principy a projekty televizních vysílačů, radarovou technologií i jaderným výzkumem. Po válce zůstal v NDR a východoněmecká vláda se jím pyšnila jako jedinečným vědeckým esem. V Drážďanech byl ředitelem velkého ústavu, který nesl jeho jméno. Na vývoji jaderných technologií pracoval i v tehdejším SSSR. Ne všechny jeho vynálezy se však setkaly s kladným přijetím. Zkonstruoval např. ultramikrotom pro přípravu ultratenkých řezů ze vzorků pro elektronový mikroskop, který měl pracovat povážlivě vysokou rychlostí, ale neosvědčil se – řezy nebyly k potřebě. Zklamáním byla i jeho oxygenoterapie. Vdechováním kyslíku se mělo docílit zlepšení, nebo i vyléčení mnoha chorob, ale metoda se ukázala jako vcelku nedomyšlená a neúčinná.

Jiří Lom

Soubory

Článek ve formátu PDF: 1998_V115-117.pdf (271 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky