Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Máme věřit pranostikám?

Testování dědictví po předcích
Publikováno: Vesmír 87, 89, 2008/2
Rubrika: Glosy

Moderní postupy v meteorologii umožňují přesnou krátkodobou předpověď počasí, ale sezonní předpovědi mají pochopitelně jen pravděpodobnostní charakter. Pomohlo by zemědělcům, kdyby prolistovali staleté kalendáře a vsadili na to, co říkají pranostiky? Ověřit platnost pranostiky 1) není snadné, mnohé mohly být poznamenány gregoriánskou reformou kalendáře, při které se 10 dnů „přeskočilo“. Zaměřme se proto raději na pranostiky spojené s celými měsíci a tři z nich porovnejme s daty, která v letech 1992–2002 naměřilo osm meteorologických stanic v různých podmínkách (Brandýs nad Labem, Desná-Souš, Křešín-Kramolín, Lány, Neumětely, Praha-Libuš, Přibyslav a Praha-Ruzyně).

  • Když je suchý únor, bude mokrý srpen. Množství srážek v srpnu je důležité, protože ovlivňuje sklizeň jarních obilovin, olejnin a vinné révy. Srpnové deště si pamatujeme všichni. S tímto měsícem jsou také spojeny občasné vltavské povodně, v dávné minulosti i nedávno (r. 2002). Do jaké míry tato pranostika platí? Ve zkoumaném období se její předpověď sedmkrát splnila, čtyřikrát nesplnila (obrázek 1).
  • Březen a říjen jsou si rovné ve všem. Kdyby tato pranostika platila, mohla by se využít při sklizni řepy či při výsevu ozimů. Dlouhodobý průměr březnové teploty v ČR je 2,5 °C, říjnové teploty 2,7 °C. Průměrné srážky v březnu dosahují 40 mm, v říjnu 42 mm. Něco tedy na té pranostice je, obecně platí. V jednotlivých letech lze ale zaznamenat značné výkyvy (obrázek 2, 3, 4). Z praktického hlediska nám tedy pranostika nepomůže.
  • Studený a vlhký máj – v stodole ráj. Květen ovlivňuje úrodu obilovin, v tu dobu se na odnožích formují klásky. Jejich pomalejší vývoj při chladnějším a vlhčím počasí údajně vede k tvorbě většího množství zrn v klasu. Ve skutečnosti se ale výnosy pšenice ozimé lišily v jednotlivých letech jen nepatrně, o něco větší rozdíly byly u ječmene jarního a žita (obrázek 5, 6, 7). Touto pranostikou se tedy řídit nelze – v letech, kdy podle ní měly být výnosy největší, byly ve skutečnosti podprůměrné.

Tyto tři pranostiky zkrátka v zemědělské praxi nevyužijeme. Ne každá lidová moudrost je ale k zahození, například rčení „na Hromnice o hodinu více“ bude platit vždycky.

Poznámky

1) Pranostikami se u nás zabývali Zdeněk Vašků (Velký pranostikon, 1998), Jan Munzar (Medardova kápě aneb pranostiky očima meteorologa, 1986), Sylva Kovářová (Pranostiky pro každý den, 2001) ad. Ověření pranostik statistickými metodami popsal Karel Pejml (Předpovídáme počasí, 1971).

Soubory

článek v souboru pdf: 200802_V089-091.pdf (653 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky