Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Mají klíštěcí samečkové raději hubenější, nebo tlustší samičky?

Publikováno: Vesmír 75, 55, 1996/1
Obor: Biologie
Rubrika: Aktuality

Poznání chemického vzájemného domlouvání hmyzu pomocí feromonů při vyhledávání partnerů (viz např. Vesmír 59, 88, 1980/2) vyvolalo zájem hledat něco podobného i u klíšťat. I když u nich nejde o feromony působící na velké vzdálenosti (jako např. u mnišek, martináčů apod.), jsou u nich známy již nejméně tři sexuální feromony. Jeden vylučují např. samičky během sání a určen je pro přilákání či odrazení druhově vhodných nebo nevhodných samečků. Jiný navádí samečky přímo k pohlavnímu otvoru samic. KIíšťata se totiž páří neobvykle. Samečkové si svým „rypáčkem“ (hypostomem) na hlavičce, který normálně užívají k proražení kůže a spolu s ostrými ozubenými „nožíky" (chelicerami) k pevnému uchycení na hostiteli (viz např. Květy 29, čís. 45, 26, 1979), nasají ze svého pohlavního otvoru spermie a předají je zasunutím hypostomu do pohlavního otvoru samic. (Páření trvá dlouho. A protože mají samičky vyústění pohlavní soustavy v první třetině těla břišní strany, můžeme nezřídka bříšky k sobě obrácené pářící se páry v této situaci zachytit. Ovšem, na nějakém vhodném hostiteli, kde sání může probíhat nerušeně a může dojít k páření, jako např. u jen občas kontrolovaných psů, dobytčat apod.)

Klíšťata jsou slepá či vidí jen jedním párem jednoduchých oček umístěným v „zádové“ oblasti po stranách štítku. Nicméně J. G. C. Hamiltona z Keelské univerzity (Staffordhire, Velká Británie) a D. E. Sonenshina z Old Dominion univerzity (Norfolk, Virginia, USA) napadlo, zda při té fázi, ve které menší samečkové vylézají na tělo oproti ním větších samic, nehraje roli také to, jak jsou samičky velké (viz Vesmír 70, 41, 1991/1). Vymysleli důmyslný pokus s nabízením umělých, různě velkých samiček „navoněných“ v odstupňované míře feromony a sledovali, jak se samečci chovají. A vyšlo jim to. Zatímco samečkové amerických klíšťat druhu Dermacentor variabilis dávají přednost samičkám menším, samečkové příbuzného D. andersoni (nevýznamnějšího to přenašeče Rickettsia rickettsii vyvolávající horečku Skalistých hor) mají raději samičky větší. Vliv sexuálních feromonů se při tom projevil až na druhém místě. A jak zdůvodnili autoři potřebu svých pokusů? Časem se chystá využití feromonů v boji s klíšťaty a tato dosud nezjišťovaná okolnost by v tom podle autorů mohla hrát také svou roli. (Medical and Veterinary Entomology 9, 219, 1995).

Diskuse

Žádné příspěvky