mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Mají klasické žárovky ještě naději?

 |  10. 12. 2009
 |  Vesmír 88, 774, 2009/12

Podle autoritativních a ne vždy zasvěcených rozhodnutí EU nemají, podle fyziků ano. Klasické žárovky mají být již v dohledné době nahrazeny úspornějšími zářivkami. Spektrální složení světla ze zářivek však není každému příjemné a na krátké posvícení a zhasnutí se zářivky nehodí vůbec.

Fyzikové z Rochesteru proto zkoumali, jak může intenzivní laserový pulz změnit strukturu povrchu kovu. Když kov (wolfram) ozařovali velmi krátkými laserovými pulzy (10–15 s), povrch výrazně zčernal, což znamená, že prudce vzrostla jeho schopnost absorbovat světlo. A podle Kirchhoffova zákona se ve stavu tepelné rovnováhy schopnost povrchu absorbovat rovná schopnosti vyzařovat světlo. Odtud už je jen krůček k zvýšení emise světla z kovového vlákna klasické žárovky.

Zmíněná cesta je sice krátká, ale strmá a plná technologických výmolů. Růst účinnosti emise světla závisí například na počtu laserových pulzů. Do 500 pulzů účinnost výrazně roste, pak až do 4000 zůstává stejná. Pod řádkovacím elektronovým mikroskopem se ukázalo, že laserové záření vytvoří na povrchu wolframového vlákna periodické vlnité struktury rozměru nanometrů, a právě tyto vlny se významně podílejí na zvyšování emise vlákna. Fyzikové Chunlei Guo, A. Y. Vorobyev a V. S. Makin jsou přesvědčeni, že vhodnými nanotechnologickými úpravami povrchu vlákna, které potlačí infračervenou složku záření, lze dosáhnout v celém viditelném rozsahu prakticky stoprocentní účinnosti emise. Intenzita a délka laserových pulzů může ovlivnit i barevné spektrum emitovaného světla. Navíc světlo může být polarizované a to má řadu aplikací – od displejů z kapalných krystalů až po výrobu slunečních brýlí s polarizovanými skly. (Phys. Rev. Lett. 102, 234301, 2009/23; DOI: 10.1103/PhysRevLett.102.234301)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyzika
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jana Štrajblová

RNDr. Jana Štrajblová vystudovala Matematickofyzikální fakultu UK v Praze. Pracovala ve Fyzikálním ústavu a v Ústavu radiotechniky a elektroniky AV ČR na výzkumu ferroelektrických látek a později v oboru optoelektroniky. Od roku 1990 byla vedoucí a zároveň jedinou redaktorkou Československého časopisu pro fyziku. Nyní spolupracuje s Českým rozhlasem Leonardo.

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...