Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Magnolie v zahradě i v lékárně

Krása květů a tajemství kůry
Publikováno: Vesmír 87, 108, 2008/2
Obor: Botanika
Rubrika: Glosy

Magnolie vynikají bohatostí a velikostí květů, jejichž barva se mění od čistě bílé přes nejrůznější odstíny žluté a růžové až po červenou či fialovou. Zejména asijské druhy upoutávají svou krásou, protože kvetou ještě před olistěním. Květy mají sladkou, a přitom svěží vůni, ale jen ojediněle se používají v kosmetice, např. k parfémování pudrů. Ve východní Asii je usušená a rozdrcená kůra magnolie zdrojem tradičních uklidňujících prostředků používaných v lidovém léčitelství.

V Číně jsou magnolie prastarými kulturními rostlinami, např. magnolie obnažená (Magnolia denudata) byla ceněna jako chrámový strom již během dynastie Tchang (618–907). Zprvu magnolie příslušely pouze císaři, který jimi obdarovával své podřízené. Pro Číňany jsou symbolem ženské krásy, čistoty a sladkosti. V Japonsku si s rozvojem buddhizmu v 7. století našly cestu do zahradního umění, literatury a malířství. V americkém státě Mississippi je květ magnolie velkokvěté (M. grandiflora) dokonce státním symbolem. Stromovité druhy magnolií jsou v některých zemích také zdrojem dřeva.

Rod Magnolia je zástupcem starobylé čeledi šácholanovitých, resp. magnoliovitých (Magnoliaceae), která obývá Zemi již od křídy (přes 100 milionů let). V Evropě se tyto dřeviny pěstují jenom v parcích a na zahradách. Volně rostou v mírném i tropickém pásmu jihovýchodní Asie a v Americe.

Zdrojem léku připravovaného z usušené a rozdrcené kůry jsou především dva blízce příbuzné druhy – čínská M. officinalis a japonská Magnolia obovata, účinné látky jsou obsaženy ale i v dalších, méně využívaných druzích. Lék byl prý poprvé popsán v Šennungově kánonu bylin (tento muž, přezdívaný též Božský rolník, žil ve 3. tisíciletí př. n. l.). Droga se používá k odstranění úzkosti, ale také při léčení astmatu. Uplatnění nachází rovněž v čínských recepturách používaných při nachlazení.

V kůře a listech magnolií byla nalezena řada fenolických látek, jako jsou kyselina gallová, sennosidy A a B, naringin, hesperidin, emodin, ale zejména honokiol a magnolol, které jsou farmakologicky nejvýznamnějšími obsahovými látkami přípravků saiboku-to a hange-koboku-to (J. Nat. Prod. 61, 135, 1998). Magnolol a honokiol jsou izomerní dihydroxy-diallyl-bifenyly ze skupiny lignanů (viz obr.). Vykazují anxiolytický účinek, který je 5000krát silnější než účinek samotné saiboku-to a je srovnatelný s účinky benzodiazepinů. To z nich činí medicínsky zajímavé látky. Z medicínského hlediska je důležité, že tyto látky nemají nežádoucí účinky benzodiazepinů (nevyvolávají depresi ani amnézii) a při jejich podávání nevzniká závislost. Obě látky také vykazují mírný tlumivý účinek na centrální nervový systém. Podobně jako další hydroxylované bifenyly jsou účinnými vychytávači hydroxylových radikálů a mají značné antioxidační účinky. Jejich protizánětlivý účinek se uskutečňuje přes inhibici cyklooxygenázy a lipoxygenázy.

Anxiolytika odstraňují psychické napětí, strach, úzkost, zlepšují náladu, ale zároveň uklidňují. Převažují mezi nimi benzodiazepiny. Jejich obliba je značná, nicméně mají i nežádoucí účinky, jako jsou psychická a fyzická závislost nebo rychle stoupající tolerance. Zejména starým lidem po nich hrozí zmatenost, popř. ztráta orientace. Dlouhodobé užívání v kombinaci s alkoholem vede k poruchám paměti. Účinek větších dávek se projevuje únavou a ospalostí, tupě euforickou náladou, poruchami koordinace pohybů a setřelou řečí.

Není proto divu, že při hledání bezpečných psychofarmak se mnoho firem soustředí na fytofarmaka užívaná v lidovém léčitelství. Jejich snahou je uvést na trh tyto přípravky v moderních formách, se zaručenou kvalitou a klinicky ověřeným účinkem. Tajemství farmakologického účinku obsahových látek magnolií zůstávalo dlouho skryto. Zdá se, že moderní medicína je konečně odhalila.

Soubory

článek v souboru pdf: 200802_V108-109.pdf (346 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky